Pandemie může dětem způsobit problémy s komunikací, shodují se experti. Zájem o terapie roste

Dlouhodobá absence dětí v kolektivu kvůli koronavirovým opatřením může mít negativní vliv na jejich schopnost komunikovat a navazovat kontakty. Upozorňují na to psychologové i logopedi. V době, kdy děti skoro rok nechodí do školy a jejich návrat stále není jasný, se podle odborníků můžou tyhle problémy s komunikací nejen projevit, ale také víc prohloubit. Zajímala se o to Janetta Němcová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Během pandemie některé děti mohou logopedy vídat třeba jen jednou měsíčně. ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Pětiletý Honzík trpí dysfázií. Jde o vážnou poruchu vývoje řeči, kdy dítě nejenom špatně mluví, ale neumí vytvořit větu a ani nerozumí druhým, pokračuje Honzíkova maminka Jana. „Problém se odhalil ve chvíli, kdy Honzíkovi ve školce nikdo nerozuměl. On se snažil vysvětlovat, co by potřeboval, a paní učitelky vůbec netušily, nedokázaly mu rozumět, co chce říct.“

Vyhledali proto odbornou péči logopeda. Ta se v době covidu-19 značně zkomplikovala. „Logoped by měl mít při poskytování zdravotních služeb při té terapii ústenku, roušku nebo štít. Tvoří se hlásky, ale přes roušku to vidět není, takže nejde, musíme vysvětlovat,“ říká předsedkyně logopedické společnosti Irena Cudlínová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Děti kvůli koronaviru přicházejí o sociální kontakty. Víc řekne Janetta Němcová

Některé poradny navíc mají omezený režim a děti vidí jednou za měsíc. To je i případ Honzíka. Podle Kateřiny Denemarkové z Asociace logopedů ve školství tak hlavní práce teď leží na rodičích. „Pokud nepochopí mou instrukci a cvičí to s dítětem jinak, tak je to špatně. Může se napáchat spoustu škod, které se musí napravovat a tím se zpozdí ten výsledek, ke kterému směřujeme,“ vysvětluje.

To, že děti už řadu měsíců prakticky nechodí do školy a nejsou v kolektivu, je podle Denemarkové obrovský problém. „Nemají přirozený kontakt s vrstevníky a pedagogy. Pro děti, které mají narušenou komunikační schopnost, je velmi důležitý mluvní vzor. Ne ten přes média, ale přímý mluvní vzor, kdy to dítě můžete opravovat, rozvíjet mu řeč.“

Neschopnost se radovat

Minimální sociální kontakt s vrstevníky negativně ovlivňuje i psychiku dětí. V praxi to pozoruje dětský klinický psycholog Oldřich Ďurech. „Referují o tom, že jim schází sociální kontakty. Někdy mluví o tom, že mají menší sebedůvěru v kolektivu, častěji se u nich objevuje sociální úzkost a pocit nepohody v kontaktu s ostatními. Může být doprovázen fyzickými projevy: potím se, cítím, že červenám, nedostává se mi dech, začne mi rychleji tlouct srdce,“ popisuje.

Dítě se dokáže adaptovat na ztížené podmínky, shodují se experti. Horší budou ‚jizvy na dušičce‘

Číst článek

Kromě toho děti ztratily přirozené prostředí pro trénování sociálních dovedností, jako je řešení konfliktů, vyjednávání a spolupráce. Nejvíc ohrožení jsou podle Ďurecha dospívající. „Potřebují vrstevníky k tomu, aby si sami tvořili vlastní identitu. Ztrácí možnost dobře se identifikovat s nějakou skupinou, najít své životní hodnoty, vzory nebo názory. Když tohle zanechá šrám, tak tam zůstává strašně dlouho.“

Část z nich tak může mít do budoucna problém navázat běžný kontakt. Poradny podle Ďurecha už teď evidují větší zájem o terapie, a to až o třetinu. „Často zmiňují souvislost se současnou situací, třeba proto, že vzrůstá napětí v rodině, kdy vzniká mnohem víc konfliktů a není kam utéct. U těch starších rodiče referují, že se objevuje depresivní prožívání, ztráta zájmu, uzavírání se do sebe, neschopnost radovat se.“

Ďurech dodává, že pokud rodiče mají jakékoli podezření, nemají se bát vyhledat odbornou pomoc. Na tu si ale jejich děti počkají kvůli naplněným kapacitám psychologů čtvrt až půl roku. Podobná objednací doba je i u logopedické péče.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme