Komu hrozí horší průběh covidu? Odpověď by mohly přinést ‚stárnoucí‘ buňky

Po covidu-19 se může stát, že člověku jako by o několik let zestárly některé orgány. Lékařské výzkumy popisují stárnutí plic, cév nebo mozku. Platí to ale zřejmě i naopak – člověk s takzvaně stárnoucími orgány a buňkami je náchylnější k určitým nemocem.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Po covidu-19 se může stát, že člověku jako by o několik let zestárly některé orgány (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Lékaři rozlišují různé druhy stárnutí, každé znamená něco jiného. Kromě biologického věku od narození počítají také věk určitých orgánů podle toho, jak vypadají a fungují. Například plicní věk stanovují orientačně podle měření dechu, hlavně kapacity maximálního nádechu a největší rychlosti výdechu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaký je vztah mezi stárnutím telomerů buněk a nemocemi? Poslechněte si reportáž Martina Srba

Člověk určitého věku a výšky by měl mít tato čísla ve stanoveném rozmezí – a když „nadýchá“ méně, znamená to, že má plíce jakoby starší.

Při podrobnějším vyšetření pak lékaři zpravidla odhalí nepříznivé změny a poškození plicní tkáně i dalších buněk.

Kromě „orgánového“ věku ale existuje ještě další ukazatel, který udává stárnutí každé jednotlivé buňky v těle. Jsou to koncové úseky DNA, odborně telomery.

Obalí, ochrání, doručí. Čeští vědci vyvinuli novou ‚bublinkovou fólii‘, umožní vývoj vakcín na míru

Číst článek

„Jsou to ochranné struktury, něco jako návlečky na koncích tkaniček do bot,“ vysvětluje Lissette Otero ze společnosti Life Length.

„S každým dělením buňky se zkracují a postupně tak ztrácejí svou funkci. Aby neztratily svou ochrannou funkci, tak když se zkrátí pod určitou kritickou mez, spustí se jiný mechanismus. Ten vede buňku do stadia senescence: buňka se už nemůže dělit a nakonec odumře.“

Telomery jako ukazatel

Na telomery se vědci dívají jako na hodinky, které odměřují životnost buňky. Když člověk trpí dlouhodobou nemocí, telomery se mu zkracují víc, buňky jako by stárly rychleji. Platí to ale i naopak, člověk se stárnoucími buňkami je k některým chorobám náchylnější. Kritickým ukazatelem je procento krátkých telomer v porovnání s ostatními.

Češka z cambridgeské univerzity: Delta způsobuje spojování buněk. Očkování proti ní stále funguje

Číst článek

Tým britských vědců a lékařů zkoumal skupinu lidí, kteří si před několika lety dali vyšetřit telomery a později onemocněli covidem. Ti s kratšími telomerami měli později horší průběh covidu. Podle autorů to ale ještě neznamená, že by tu byla přímá souvislost. Testy telomer považují lékaři spíše za obecný ukazatel životního stylu než za předpovídač rizika nemocí.

Telomery by tak mohly, ale také nemusely být ukazatelem, jestli člověku hrozí těžký covid nebo jiná nemoc. Možná jsou vysvětlením, proč těžký covid více hrozí starším lidem. Podle předběžně publikovaného výzkumu totiž imunitní buňky s krátkými telomerami znamenají horší imunitní odpověď na infekci.

Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme