Špatné zprávy o covidu mohou u některých zhoršit průběh nemoci, varuje fyzioterapeut Kolář

Už víc než rok a půl žijeme v objetí epidemie covidu. Jak silná je souvislost mezi negativními emocemi, které se zákonitě s touto situací pojí, a imunitou či přímo zdravím? „Vztah negativní emoce ve vztahu k hormonálním a imunitním dopadům je známý,“ uvádí host Osobnosti Plus fyzioterapeut Pavel Kolář.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vysoký stupeň průběhu úzkosti a emoce vede k tomu, že u člověka dochází k chemickým, hormonálním procesům a v jejich důsledku i k procesům imunitním, které mají vliv na průběh onemocnění.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

Každý člověk je ale jiný, proto je tento proces rozdílný.

„Každý máme rozdílnou somatizaci strachu či úzkosti. Někdo ji somatizuje víc, někdo méně,“ dodává Kolář, který je přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK, proděkanem 2. LF UK a autorem knihy Posilování stresem.

„Když jsem byl s prezidentem Václavem Havlem na jednotce intenzivní péče, tak jsem byl jen podle monitorace schopen říci, kdy si pustil zprávy, nebo kdy přišla manželka. Byl tam jasný obraz v somatickém projevu, protože emocionalita se vám propíše do vegetativního a hormonálního systému a nese silné a prokazatelné dopady v imunitním zázemí.“

Špatné zprávy o covidu?

Ve vztahu člověka k médiím, která o epidemii kontinuálně informují, je proto důležitá míra. „Musí tam být patřičnost. I já dokážu pacientovi nějaký jeho somatický problém sdělit tak, že z toho bude měsíc nespat a třeba onemocní,“ vysvětluje fyzioterapeut Kolář.

„Často se orientujeme na zdravý životní styl, ale musíme ho vidět i v kontextu společenském.“

Pavel Kolář

„Když je navíc někdo náchylný a nedokáže se dostatečně orientovat ve zprávách, které často nejsou podloženy vědeckými důkazy, a jsou to zprávy zasahující jeho emocionalitu, je pak daleko víc zatížen tím, že bude mít daleko silnější průběh. A nejde jen o covid. Takto se spouští i jiná onemocnění.“

Kolář upozorňuje, že nejde přesně určit, jak negativní emoce a strach spojený s pandemií ovlivnily počty hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. „Ale stoupl počet duševních nemocí z 20 na 30 procent, máte pětkrát víc suicidálních myšlenek, třikrát víc depresí,“ vypočítává.

Nefyziologické dopady pandemie jsou patrné i u dětí. „Máme přecpanou psychiatrii, je to dáno jak izolací, tak tím, že celá řada rodin musela žít v karanténních podmínkách nebo v online výuce. To všechno má pak kvantifikovatelný dopad na duševní stav lidí.“

Vidět kontext

Placebo dopad se projevuje nejen v psychice, ale propisuje se i do nemoci těla. Pro somatické dopady existují studie například pro astma. „Ty určují, jak moc jsou projevy náchylné na emoční projevy a emoční zázemí. U covidu je to těžko měřitelné, protože existuje mnoho proměnných pro výzkum tohoto tzv. placebo dopadu.“

Také paralela mezi duševním a fyzickým zdravím není tak patrná. „Máte spoustu sportovců, kteří zvládnou uběhnout maraton, ale pak spáchají sebevraždu. Ale já také ve své knize kritizuji, že se často orientujeme na zdravý životní styl, ale ten je třeba vidět i v kontextu společenském. Nesmí být postaven jen na individuálním zdravotním stavu.“

Tedy nejde jen o to, abych měl svaly a zdravíčko, ale je třeba také vědět, že žijeme v nějaké komunitě, takže je potřeba odolnost duševní. Aby byla zdravá i společnost, měla by být postavena na hodnotách, které jí pomůžou řešit krizové situace jako covid. Ale to, že budete vytrénovaní, ještě neznamená, že budete schop se dobře adaptovat na covidovou situaci,“ vysvětluje Pavel Kolář.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

Barbora Tachecí, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme