Dánská studie: Po prodělání koronaviru trvá imunita půl roku, reinfekce hrozí spíše seniorům

Senioři, kteří prodělali covid-19, mají vyšší riziko, že se znovu nakazí, než lidé mladší 65 let. Vyplynulo to ze studie dánských vědců, která zároveň nasvědčuje, že u většiny lidí přirozená imunita vydrží nejméně půl roku. Nová data o reinfekcích z Česka ale vyšší počet případů u lidí důchodového věku nepotvrdila.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle autorů studie je důležité seniory chránit a prioritně je očkovat a podání vakcíny doporučují i u lidí, kteří covid-19 prodělali. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Dánsko minulý rok otestovalo pomocí PCR diagnostiky zhruba čtyři miliony lidí, tedy skoro 70 procent populace. Badatelé využili data z první vlny na jaře a sledovali výskyt reinfekcí u více než 11 068 osob. Z nich by se 72 v období mezi zářím a prosincem nakazilo podruhé.

Ze závěrů studie, která vyšla minulý týden v časopise The Lancet, vyplývá, že půl roku od nákazy dosahuje ochrana 80 procent bez velkých rozdílů mezi muži a ženami. Ale zároveň se ukázalo se, že u starších lidí je výrazně nižší. 

Navzdory nakažlivější mutaci dokázala JAR epidemii prudce srazit. ‚Záhadně‘ rychlý pokles vyvolává otázky

Číst článek

„To znamená, že tím takzvaným proměřováním bychom dosáhli asi 80procentní ochrany. Když se ale v té studii podívali na lidi starší 65 let, zjistili, že jsou chráněni jen z 47 procent. A to je velmi málo, vzhledem k tomu, že tito starší lidé jsou náchylní k těžkému průběhu covidu,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus virolog Ivan Hirsh z katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK.

„Z toho vyplynulo doporučení, že by se mělo provádět očkování a že takzvaná přirozená imunita nedává dostatečnou ochranu,“ dodává odborník, který článek považuje za dosud nejlepší recenzovanou studii na toto téma.

Podle autorů studie je důležité seniory chránit a prioritně je očkovat. Podání vakcíny přitom doporučují i u lidí, kteří covid-19 prodělali.

Český Státní zdravotní ústav (SZÚ) má od loňského března do konce února potvrzených 1400 případů opakované nákazy. Desítky jich ještě prověřuje a také eviduje 1456 případů možných reinfekcí, u kterých byl asymptomatický průběh onemocnění.

V kontextu skoro milionu a čtvrt hlášených případů covidu-19 v Česku jde o velmi nízký počet.

Podle Jana Kynčla, který vede Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, tuzemská data nepoukazují na vyšší počet znovu nakažených starších lidí. „Tu studii z Dánska znám, ale žádnou takovou charakteristiku jsme v českém souboru dat do konce února nenašli,“ říká.

„Věkové rozpětí lidí, kteří prodělali reinfekci, je obrovské. Sahá od jednoho roku do 100 let věku. Medián daného souboru je 42 let. V tuto chvíli nic nenasvědčuje, že by byla ve vyšší míře u seniorů,“ pokračuje.

„Vůbec nejranější reinfekci evidujeme po 68 dnech, ale k drtivé většině došlo později. Medián je 124 dní a váže se to k podzimní vlně. Pokud by bylo rovnoměrné rozložení jednotlivých případů, bylo by to více,“ podotýká Kynčl.

V souvislosti s tím obhajuje 90denní výjimku pro lidi, kteří koronavirus prodělali. Ta se vztahuje mimo jiné na povinnost testovat se v zaměstnání jednou týdně. „Devadesát dnů je korektní interval, který dává vysokou pravděpodobnost prakticky hraničící s jistotou, že v tomto intervalu neonemocníme.“

Imunita vs. očkování

Další výzkumy nasvědčují, že přirozená imunita by mohla po prodělání vydržet osm měsíců a možná i podstatně déle. Problémem ovšem je, že koronavirus není statická věc. Podobně jako jiné viry se vyvíjí a mutuje.

Dění v brazilském městě Manaus podle profesora Hirshe může posloužit jako varovná lekce. „V Manausu proběhla před rokem taková živelná imunizace, protože tam nebyl uplatněn dostatečný lockdown. Ta studie, která o tom pojednává, udává, že bylo infikováno přes 60 procent obyvatel. Někteří to zpochybňují s tím, že šlo o více než 50 procent,“ přibližuje.

„Každopádně to bylo velké množství. Potom epidemie utichla, takže během loňského léta byla na nízké úrovni. A někteří političtí činitelé hovořili o dosažení kolektivní imunity. Ale před Vánoci se ukázalo, že tomu tak není a epidemie vypukla znovu v plné síle. Opět bylo infikováno asi 60 procent lidí.“

Jako noční můra. Agresivnější mutace a nedostatek opatření udělaly z Brazílie laboratoř pod širým nebem

Číst článek

Za klíčový prvek Hirsh považuje nástup nové varianty viru označované P.1., která podle něj téměř jistě způsobila reinfekce.

„Je to varianta, která je podobná té jihoafrické. Musela se vyvinout během asi sedmi měsíců poté první vlně. Naopak v Dánsku žádné nové varianty nebyly. Takže když se objeví nová varianta, může být infekce velice masivní. Když je v populaci stará varianta, tak je tam přece jen nějaká ochrana, ale zvláště u starších ročníků je špatná,“ upozorňuje.

I s ohledem na to odborníci nedoporučují spoléhat na přirozenou imunizaci, ale na očkování.

Nutnost ‚přišlápnout‘

Jak potvrzuje Jan Kynčl, SZÚ nově eviduje reinfekce už po 60 dnech namísto původních 90 dnů i kvůli této možnosti. „Je tady teoretická možnost, že člověk onemocní v kratší době, protože třeba ochranné protilátky nemusí být na odlišnou variantu dostatečné.“

Nová varianta viru se přitom nemusí přenést ze zahraničí. Může vzniknout v každé populaci, kde je virus hojně rozšířený a má tak prostor pro další vývoj.

Ve Francii se objevila nová mutace koronaviru. Virus nemusí nově zachytit ani běžné PCR testy

Číst článek

„Když se pustí infekce živelně, bude samozřejmě mnohem více lidí těžce nemocných a někteří z nich budou umírat. Ale vedle toho si bude moct virus široce experimentovat a místně se budou vyvíjet nové mutanty,“ vysvětluje Hirsh.

„My si sem nemusíme vozit varianty ze Zanzibaru nebo Brazílie. Ony se nám budou vytvářet tady. Proto máme maximální zájem na tom, abychom šíření viru zastavili, aby se nemohl dále měnit. To můžeme dělat testováním a trasováním a samozřejmě vakcinací. Testováním a trasováním je to ale velmi obtížně technicky provést, když je virová nálož ve společnosti vysoká. Proto je to nutné přišlápnout, abychom měli mnohem nižší počet nakažených. Toho můžeme dosáhnout nepříjemnými postupy spojenými s uzavíráním společnosti nebo vakcinací. Anebo kombinací toho všeho,“ uzavírá.

Vedle toho je také důležité monitorovat výskyt nových mutací u pozitivně testovaných pacientů. To se v Česku zatím provádí spíše v omezené míře.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme