Normální české bříško je u covidu významným rizikem, říká pneumoložka Vašáková

Zatímco vakcíny proti nemoci covid-19 již existují, preparátů, kterými by lékaři mohli nemoc léčit, není mnoho. „Je jich méně než deset a nesplňují kritéria testování, která jsou normální v době míru,“ říká přednostka pneumologické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. „Nechci říct, že ty léky jsou špatné, to vůbec ne. Ale ne vždy je vhodné je podat, je to vždy indikováno pro konkrétního pacienta a jen v určitém časovém úseku.“

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nadváha je jedním z rizikových faktorů při nákaze koronavirem | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Martina Vašáková se pozastavuje nad tím, že u léku ivermektin neexistuje žádný důkaz o jeho efektivitě, a přesto si ho lidé žádají.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

„Validní studie jsou dvě a ani jedna neprokázala efekt tohoto léku. Náznak zlepšení byl v určitých studiích na hospitalizovaných pacientech a ojedinělých klinických pozorováních, ale je to problematický lék,“ upozorňuje.

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom pro Česko získal tisíce balení iverkmektinu, ty ale nyní podle Vašákové mohou být využity jen v rámci klinických zkoušek: „Chápu, že se to jevilo jako vhodné v situaci, kdy všichni iracionálně šíleli po ivermektinu jako po léku, který vše spasí. Teď se tomu snažíme dát racionální rámec.“

Nyní je proto třeba vyzkoušet, zda má ivermektin efekt. „Pravděpodobně to mohou být lidé s lehkým covidem v ambulancích praktického lékaře, případně klinické zkoušení u těžších pacientů. Ale na to, abychom to dali do doporučených postupů, tak na to určitě ten lék nemá,“ podotýká.

Čím dříve, tím lépe

Prokázanou účinnost mají naopak léky bamlanivimab a etesevimab, což jsou monoklonální protilátky, které vyvazují koronavirus a brání jeho vstupu do buňky: „Jsou to výborné léky v tom, že když se podají včas rizikovému pacientovi, tak předejdou těžkému průběhu a hospitalizaci.“

Ivermektin chtělo do Česka původně přivézt ministerstvo zdravotnictví. Z nákupu ale nakonec sešlo

Číst článek

Už loni se také objevily dva antivirotické léky, a to remdesivir a favipiravir, s nímž mají v Thomayerově nemocnici výborné klinické zkušenosti. „Oba léky ale musí být podány včas, třeba když nemocný přichází s rozvinutým zápalem plic, optimálně do sedmi dnů od začátku příznaků,“ popisuje Vašáková.

Pneumoložka vysvětluje, že u nemoci covid-19 nejde ani tak o poškození plic koronavirem, ale problém je ve špatné imunitní reakci organismu, k níž dochází asi u pěti procent nakažených.

„Vidíme imunopatologický stav, tedy neadekvátní odpověď hostitele vůči té infekci. Proto fungují kortikoidy, které tlumí imunitní reaktivitu vůči viru,“ uvádí Vašáková s tím, že prokázený pozitivní efekt má například kortikosteroid dexametazon.

Zkuste zhubnout

Těžce nemocní prý mají nejvíce postižené plíce, ale často i srdce, případně ledviny, zažívací trakt nebo nervový systém. Pacienty je proto podle Vašákové nutné léčit komplexně.

„V současnosti máme k dispozici protilátky, které dokáží zbrzdit závažný průběh onemocnění, případně nemoc zastavit. První věc je všem lidem s rizikem těžkého průběhu aplikovat některou z monoklonálních protilátek,“ zdůrazňuje.

U lidí, kteří už mají výrazné potíže a rozvíjející se zápal plic, je vždy třeba zvážit podání antivirotika, remdesiviru nebo favipiraviru. A zároveň podávat kortikoidy a léky proti srážení krve, protože nemoc provází i trombózy a embolie.

Významným rizikovým faktorem pro těžší průběh je také obezita: „Nemusí to být nic extrémního, často jsou to takzvaně normální Češi středního věku. Bříško u mužů i žen je významným rizikem,“ podotýká s tím, že monoklonální protilátky se mají podávat pacientům s indexem tělesné hmotnosti vyšší než 40, popřípadě 35 ve spojení s dalšími chronickými chorobami.

„Všimněte si, že nejvíce jsou postižení obézní. Je to rok a každý člověk, který má nadváhou, měl možnost si zhodnotit, jakou míru rizika tváří v tvář covidu chce nést. Mohl zhubnout desítky kilo. Bohužel se setkávám s tím, že lidé jsou stresovaní a přibývají na hmotnosti,“ uzavírá Vašáková.

Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme