Koho v pandemii léčit a kdo zemře? Kritériem je věk, přiznává etik a filosof Černý

Etik a filosof Ústavu státu a práva Akademie věd David Černý prý při čtení zpráv o dění v italských, španělských nebo newyorských nemocnicích hodně přemýšlel o tom, co se děje v hlavách lékařů a sester. „Díky své profesi jsem myslel na to, podle jakých kritérií se lékaři rozhodují, a jak nesmírně obtížné pro ně tyto volby jsou. Jak emočně náročná je situace, ve které se bohužel ocitli,“ říká v Interview Plus.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Co se honí v hlavách lékařů a sester? | Foto: Martin Pařízek, Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

Černý zároveň připomíná, že to pro lékaře není nová situace, protože v medicíně podobná rozhodnutí padají neustále, třeba u transplantací orgánů nebo pokud mají možnost použít nový lék, který ještě není všem běžně dostupný. Jak se tedy v mimořádných situacích doktor rozhoduje?

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Burdy

„Platí, že primárním účelem jejich činnosti je prospívat pacientovi, přičemž při tom prospívání nesmí udělat cokoli… A navíc mu přitom nesmí ubližovat. Kdybychom odebrali orgány zdravému člověku a zachránili život pěti dalším, tak to vypadá, jako kdybychom přispívali více lidem. Nicméně je to něco, co lékařská etika ve většině svých podob zakazuje,“ odpovídá.

Druhý důležitý princip rozhodování je podle Černého v autonomním přání pacienta.

„Princip prospívej svému pacientovi získá v pandemii jednoduchou specifikaci: snaž se zachránit co nejvíc životů.“

David Černý

„Všichni máme určitá práva na to, aby nám nikdo nezasahoval do našeho těla. Nikdo nás nesmí píchat jehlou, řezat skalpelem, dokonce nesmí ani změřit teplotu pokud nejsme informováni o tom, co se s námi bude dít. A to tak, abychom to pochopili, věděli, proč se to děje, jak se to bude dít nebo jaké to může mít důsledky, pokud s tím nevyjádříme jasný, ničím neovlivněný souhlas.“

Diskriminace kvůli věku?

Třetím pravidlem pak je, aby byl lékař při léčbě férový, aby nás nediskriminoval třeba na základě věku, pohlaví nebo náboženství. Jak by tedy měla vypadat volba v případě, že má před sebou dva nemocné koronavirem, ale například ventilátor na podporu dýchání má pouze jeden?

„To je obtížné říct,“ odpovídá. „Primárním kritériem by ale měl být věk. Může to znít zvláštně nebo diskriminačně, ale tak to není,“ dodává. Diskriminační by to bylo v případě, kdy by volba padla třeba podle barvy kůže.

„Nicméně věk je pro takové rozhodování relevantní, protože ukazuje, jakým způsobem je smrt špatná pro toho, kdo nakonec zemře. Když budete mít osmdesátiletého a dvacetiletého pacienta, tak ten starší už smrtí neztratí příliš. Zatímco ten dvacetiletý ztratí velké množství života a všech dober, která jeho život může obsahovat. Proto pro něj smrt bude výrazně horší. Proto má dát přednost pacientovi mladšímu.“

„Na základě věku se smí lékař rozhodnout jen v individuálních případech a jen ve chvíli, kdy je prognóza u obou stejná.“

David Černý

Nesmí jít ale o výběr skupinový, který se snad měl na severu Itálie stávat, tedy že se nebudou primárně léčit lidé nad 70.

„Protože taky můžete mít sedmdesátiletého pacienta, ale také dvacetiletého s nadváhou, cukrovkou a třeba s nádorem, a jeho prognóza je mnohem horší. Když byste řekli, že hlavním skupinovým kritériem je věk, tak o tom sedmdesátiletém ani neuvažujete. To už je diskriminace a není to správné,“ dodává etik.

Jak by mělo vypadat jednání lékaře s pacientem? Jak velký etický problém je eutanázie? Proč by nás mělo být na Zemi daleko míň než dnes? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Jana Burdy.

Jan Burda, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme