Infarktů v Česku ubylo až o 13 procent. Lékaři to přisuzují i protikuřáckému zákonu

V Česku se snížil počet infarktů. Nejvýrazněji u lidí do 60 let, a to o více než 13 procent. Vyplývá to z dat Národního registru hospitalizovaných, který porovnával pětiměsíční období od července do listopadu v letech 2016 a 2017. Lékaři to přisuzují takzvanému protikuřáckému zákonu, pokles totiž zaznamenali u všech onemocnění, u kterých se omezení kouření projeví skoro okamžitě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zákaz kouření začal v Česku platit 31. května 2017 | Foto: Fotoservis Evropského parlamentu

Kromě infarktu, kvůli kterému v druhé polovině loňského roku v nemocnici skončilo o 730 lidí méně než v roce 2016, jde také o anginu pectoris, astma nebo ischemickou srdeční chorobu. U té dokonce lékaři zaznamenali největší pokles hospitalizací. Ukazují to data, která v pondělí představil Ondřej Májek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Lidé si zvykají na protikuřácký zákon. Policisté vloni evidovali o polovinu méně prohřešků

Číst článek

„Za to pětiměsíční období v roce 2016 jich bylo přes 60 tisíc. V roce 2017 už jich bylo v uvozovkách jen přibližně 54 tisíc, to znamená, že tam je nominální pokles u relativně časté choroby velký,“ řekl Radiožurnálu.

U zmiňované anginy pectoris to bylo o zhruba 16 procent méně hospitalizací a u astmatu asi o 11 procent. Za pět měsíců tak ubylo skoro 10 tisíc hospitalizovaných se zmíněnými chorobami - stále je to ale jen malé procento vzhledem k tomu, že celkem za to období v nemocnicích skončilo milion lidí.

Podle lékařů jde o nemoci, které souvisí s kouřením a vdechováním tabákového kouře a u kterých se omezení kouření projeví téměř okamžitě, i proto si myslí, že nová data souvisí se zákazem kouření v restauracích.

„Po několika minutách v zakouřeném prostředí jsou prokazatelné změny na cévách. To zase rychle odezní, proto i ten výskyt akutních infarktů myokardu nebo i akutních astmatických záchvatů klesá vlastně druhý den po zavedení takového zákona, to je to, co se dá dobře dokázat,“ vysvětluje, jaké dopady na zdraví má i jen několika minutový pobyt v zakouřeném prostředí, vedoucí Centra pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Králíková.

'Chcete si užít kvalitní zvuk hudby? Přestaňte kouřit.' Nikotin může zhoršovat sluch, tvrdí vědci

Číst článek

Pokud jde o nádorová onemocnění, která může kouření způsobovat - třeba rakovinu plic, u které drtivou většinou pacientů jsou kuřáci, dopady zatím nejsou známé, protože se projeví až za několik let. Je třeba dodat, že i v pondělí zveřejněná čísla jsou jen předběžná - kompletní data za celý uplynulý rok budou známá až v létě.

Protikuřácký zákon je i po roce účinnosti stále žhavým tématem - na nadcházející schůzi se poslanci budou zabývat jeho zmírněním. Jde o návrh poslance Marka Bendy z ODS, který si klade za cíl ulevit menším hospodám a restauracím. Na ty, které jsou menší než 80 metrů čtverečních a ve kterých se nepodává jídlo, by se zákaz nevztahoval. Bylo by tedy čistě na jejich majitelích, jestli kouření povolí, nebo ne.

Kromě toho by v zařízeních, kde zákon kouření zakazuje, mohly vznikat oddělené kuřácké prostory. Musely by mít vlastní odvětrávání a byly by bez obsluhy. Podle dřívějšího vyjádření Bendy má jeho zmírňující návrh podporu 86 poslanců ze všech parlamentních stran kromě lidovců.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme