Protikuřácký zákon podle lékařů plní svůj úkol. Za dva roky ubylo mladých kuřáků i infarktů

Už druhým rokem si v restauracích a dalších veřejných prostorách nemůžeme zapálit cigaretu. Podle zdravotnických statistik se to projevuje i na zdraví. Zatímco v roce 2016 v nemocnicích skončilo skoro 26 500 lidí s akutním infarktem nebo astmatem, loni to bylo o zhruba 1500 méně. Ubylo také kuřáků mezi mladými od 15 do 24 let, kdy se s cigaretami často začíná.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kouření, cigarety (ilustrační foto)

Po několika minutách v zakouřeném prostředí máte prokazatelné změny na cévách. Ilustrační foto | Zdroj: Reuters

Statistici srovnávali počty hospitalizací kvůli infarktu mezi roky 2016 a 2018. Mezi lidmi do 70 let jich ubylo téměř 700, což je po započtení obecného trendu snižování počtu hospitalizací asi o 7,1 procenta. U astmatu a pacientů mladších 40 let je pokles o dalších více než 700 pobytů v nemocnici a asi 18,5 procenta.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by se kromě astmatu a infarktu daly započítávat i další nemoci spojené s kouřením, jako je angina pectoris, nespecifické bolesti na hrudi nebo problémy s dýcháním. Mohlo by se podle něj jednat až o 4000 pobytů v nemocnici za rok. „Je to zejména díky tomu, že nekuřácké prostory nevystavují kouření nekuřáky,“ uvedl.

Když člověk nepřestane kouřit, dokážeme dělat jen málo, nebo nic, říká plicní specialista

Číst článek

Ohrožené skupiny

Zákon v Česku platí dva roky. Od té doby čelí snahám o zmírnění, a to třeba zavedením takzvaných kuřáren. Žádný z návrhů ale v Parlamentu neuspěl.

Servírka Miroslava z restaurace v centru Prahy ale zákaz kouření vítá jak z pracovního, tak i soukromého pohledu. „Jsem sice kuřačka, ale mám zkušenosti s tím, že když jsme chodili do baru si sednout, tak tam bylo zahuleno, nedalo se vidět, člověka pálily oči, takže jsem určitě ráda, že se v restauracích nekouří,“ říká Radiožurnálu a zároveň přiznává, že i jako kuřačka sama vždy pracovala v nekuřáckých provozovnách.

Právě číšníci a servírky jsou velmi ohroženou skupinou, pokud jde o rizika spojená s pasivním kouřením. Dopady na jejich zdraví měl zákaz třeba ve Velké Británii, kde začal platit před 12 lety.

„Servírky a číšníci, kteří pracovali v kuřáckých provozech, po zavedení protikuřáckého zákona méně trpěli astmatickými záchvaty, případně i respiračními onemocněními, právě proto, že nebyli vystavovaní tomu pasivnímu kouři,“ doplňuje Adam Kulhánek, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku první lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Tomu v Česku ale stále čelí na 20 % dospělých, polovina z toho jsou nekuřáci. „U těch lidí, kteří se dlouhodobě pohybovali v zakouřeném prostředí, tak měli až o 20 procent vyšší riziko rozvoje typických kuřáckých rakovin oproti nekuřákům, kteří se nevyskytují v zakouřeném prostředí. Ti také méně často trpí sezónními chřipkami, nachlazením a jinými respiračními nemocemi,“ dodává.

A co přesně se v těle při pasivním kouření děj? „Stahujou se cévy, jedy se dostávají do těla, nejdřív do průdušek, pak do cévního řečiště, tam se ukládají v různých orgánech a působí lokální karcinogenezi, to znamená vznik maligních buněk,“ vysvětluje pro Radiožurnál pneumolog Jiří Votruba.

Zákon svůj úkol plní

Zdravotní rizika spojená s pasivním kouřením měl snížit takzvaný protikuřácký zákon, který zakazuje kouření ve veřejných prostorech. A podle výsledků to vypadá, že svůj úkol plní. V prvním pololetí minulého roku ubylo průměrně o 260 hospitalizací pro akutní infarkt u lidí mladších sedmdesáti let.

To je pokles o zhruba pět procent. U astmatu je to ale ještě výraznější. Lidí do čtyřiceti let se do nemocnic za tu dobu dostalo o čtvrtinu míň, tedy zhruba o 200.

Průzkum: Zákaz kouření v hospodách lidé spíš schvalují, důvodem jsou zejména zdravotní aspekty

Číst článek

„Právě tyto diagnózy jsou úzce spjaté s kouřením, jsou akutní, projeví se velmi rychle, a to zejména ty akutní koronární syndromy a záchvaty spojené s astmatem, takže tam tu souvislost můžeme prokázat,“ říká Kulhánek.

To potvrzuje i odbornice na odvykání kouření a lékařka Eva Králíková: „Po několika minutách v zakouřeném prostředí máte prokazatelné změny na cévách. Je to ale taky věc, co se velmi rychle zlepší, pokud se tam nekouří. Navíc se tento vliv významně projevuje významně u lidí do šedesáti let, tedy u velmi mladých. To je taky něco, co souvisí s pasivním kouřením, protože cévy jsou na něj velmi citlivé a k jejich poškození stačí velmi malá dávka.“

Riziko infarktu klesá podle Králíkové už po jednom dni, kdy člověk není vystaven pasivnímu kouři. U astmatu stačí pár hodin. Pasivní kouření způsobuje taky ischemickou chorobu srdeční a anginu pectoris. U nich se ale dopady zákazu kouření projeví až za několik let.

„Na zlepšení zdravotního stavu u dalších nemocí si musíme počkat déle, ale nepochybně se to také projeví,“ doplňuje.

Za zhruba deset let pak bude podle Duška z ÚZIS vidět efekt na zhoubné nádory. Kromě rakoviny plic, které ročně podlehne asi 5000 lidí, má kouření souvislost také s nádory močového měchýře, dýchacího ústrojí nebo tlustého střeva a konečníku. Celkem jde asi o 14 diagnóz a kolem 12 000 úmrtí za rok.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme