Dopady znečištění se podepisují na zdraví lidí po generace, pomoct může životní styl, radí genetik

„Dnes rozdíl ovzduší mezi Mostem a Českými Budějovicemi není prakticky žádný, ale novorozenci z Mostecka metabolizují polycyklické aromatické uhlovodíky jinak,“ říká genetik Radim Šrám. Odhaduje, že děti z Mostecka mají narušený metabolismus na základě genetického přenosu, protože jde o potomky těch, kteří byli v 70. letech ovlivnění kvalitou ovzduší.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Američtí experti zjistili, že hlavním zdrojem znečištění nejsou tepelné elektrárny, ale lokální topeniště. | Foto: F. Tichý

Lidem, kteří žijí po generace na Mostecku, hrozí podle Šráma další zdravotní potíže spojené s tamní nekvalitou ovzduší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: Radim Šrám, odborník ve výzkumu zdravotních rizik znečištěného prostředí

„V severních Čechách očekávám další problém: tehdy se tam rodilo minimálně dvakrát víc dětí s nízkou porodní hmotností, tedy méně než 2500 gramů,“ vrací se ve Studiu Leonardo genetik a expert v oblasti zdravotních rizik znečištěného prostředí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR do komunistické minulosti.

Britská studie podle něj poukázala na to, že lidé narození ve 20. letech 20. století s nízkou porodní vahou měli ve vyšším středním věku minimálně zvýšenou nemocnost kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. typu.

„A to se může stát i v pánevních okresech po roce 2020. Takže následky znečištění, které jsou v současné době na Ostravsku, budou tamní obyvatele doprovázet i po další generace,“ varuje.

Brabec: I kdybychom přestali spalovat uhlí a jezdit auty, špinavé ovzduší přijde do pohraničí z Polska

Číst článek

„Je smutnou skutečností, že kvalita ovzduší je jedním z důvodů, proč se každý rok vystěhovává asi dva tisíce mladých lidí z Moravskoslezského kraje jinam. Ale řešením je, aby se místní podmínky zlepšily.“

Životní styl i čističky vzduchu

Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám.

„Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy.“

Klimatolog Tolasz: Stejně budeme muset opustit uhlí. Když to budeme odkládat, bude to bolestivější

Číst článek

Za rizikovou lze podle Šráma považovat vzdálenost minimálně 50 metrů. „Ale například jsme zjišťovali v případě bytu ve čtvrtém patře panelového bytu na pražském Spořilově 150 metrů od Spořilovské výrazně vyšší koncentrace prachových částic i benzopyrenu, než je dovoleno pro venkovní prostředí.“

Zátěž z dopravy je spojena s vysokými koncentracemi zejména kysličníku dusičitého. „Studie ze Španělska prokazují, že koncentrace vyšší než 30 mikrogramů na metr krychlový výrazně ovlivňují psychický vývoj dětí a jejich pozornost,“ varuje genetik a dodává:

„Takže umístění školy poblíž dopravní tepny, což se i u nás občas stane, nepříznivě působí na děti.“

Pomohly kotlíkové dotace

Za poslední dekády se ale výrazně zlepšila kvalita ovzduší v severních Čechách, dává naději Šrám: „Američtí experti zjistili, že hlavním zdrojem znečištění nejsou tepelné elektrárny, ale lokální topeniště.“

Rakouská odpověď na změnu klimatu: rušné ulice se mění na koupaliště, všude je plno zeleně

Číst článek

Proto také česká vláda uvolnila na konci roku 1994 přes šest miliard korun na plynofikaci. „Tím došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, lepší se ale i na Ostravsku. Výjimkou je lokalita Radvanice a Bártovice, která je poblíž bývalého závodu ArcelorMittal. Koncentrace benzopyrenu se tam pohybují na špičce v Evropské unii,“ říká Šrám.

Pozitivně přispěly ke zlepšování kvality ovzduší také kotlíkové dotace. „V oblastech výrazně znečištěného ovzduší by se ale mělo přistoupit k poskytování dotací na zemní plyn, aby to umožnilo výrazně snížit znečištění,“ doporučuje expert.

Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme