Zadržujete kýchání? Raději to nedělejte, ve výjimečných případech hrozí i zranění

I obyčejné kýchnutí může být pěkně bolestivé, pokud mu nedáte volný průchod. Přesvědčil se o tom i 34letý Brit, který po zadržení kýchnutí skončil s bolestmi krku v nemocnici.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kýchání. Ilustrační foto. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Takovou situaci asi zažil každý z nás, obzvlášť třeba teď v období chřipek a nachlazení. Jsme někde na veřejnosti a chce se nám kýchnout, ale raději kýchnutí zadržíme nebo „spolkneme“. Nejmenovaný Brit tak činil poměrně často a opakovaně, protože mu přišlo nehygienické kýchat ve společnosti jiných lidí. 

I tentokrát si zacpal nos a ústa a silné kýchnutí potlačil. Po několika hodinách ale ucítil praskání a silnou bolest v krku. Změnil se mu také hlas, a tak se vydal do nemocnice. Tam vyšetření prokázalo, že mu zadržené kýchnutí poničilo sliznici v hltanu. 

K čemu přesně v jeho těle došlo, popisuje přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové Viktor Chrobok: „Při kýchání dojde k velmi intenzivnímu nádechu, objem vzduchu je v dolních cestách dýchacích a cílem je, aby se ten proud vzduchu dostal přes horní cesty dýchací a byl vyražen nosní dutinou směrem ven. Když je to uzavřený systém, tak je to jako papiňák, a ten má nějakou pevnost. A jestliže je někde stěna papiňáku defektní, může dojít k úniku vzduchu někam jinam,“ říká Českému rozhlasu Plus. 

Vznikne tak takzvaný emfyzém, kdy se vzduch dostane do podkoží a bubliny vzduchu zůstanou v tkáni. Naštěstí její poškození bylo u nejmenovaného Brita podle lékařů malé a nebyla tak nutná operace. Přesto si ale dva týdny v nemocnici poležel. 

Kýchají i zvířata 

Pravděpodobnost, že se něco takového stane i vám, je velmi malá. Případ z Velké Británie je opravdu vzácný. Stejně tak další zranění, která mohou být důsledkem zadržení kýchnutí, jako například prasknutí bubínku, prasknutí drobných cévek v oblasti hlavy a obličeje a dokonce je popsán případ prasknutí žebra u ženy s osteoporózou. 

Rychlost kýchnutí je až 160 km za hodinu, dostane se do vzdálenosti 7,5 metru a do vzduchu vypustí až 40 tisíc aerosolových kapiček.

Možnosti poranění ovlivňuje jednak to, jak velké je nadechnutí a tlak, a také jak pevné jsou stěny všech okolních orgánů.

Jak ale ubezpečuje profesor Chrobok, všechna zmíněná zranění, včetně případu mladého Brita, jsou velmi vzácná a raritní a běžně k nim při zadržení kýchnutí u lidí nedochází. Přesto ale lékaři radí – pokud nutně nemusíte, kýchání raději nezadržujte. 

Kromě lidí kýchají také některá zvířata. Staří Řekové věřili, že kýchnutí je znamením od boha. V Polsku se prý naopak dodnes traduje, že kýchnutí znamená, že tchyně pomlouvá svého zetě. A pokud kýcháte při pohledu do sluníčka nebo jasného světla, patříte zhruba k 30 procent populace, kteří mají takzvané fotonické kýchání, které lékařům dodnes zamotává hlavu. 

Tereza Šťastná, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme