Stokorunové rozdíly. Doplatky za stejný lék chtějí lékárníci sjednotit, ministerstvo je proti
Desítky i stovky korun měsíčně můžou lidé ušetřit jen tím, že si budou pečlivě vybírat, v jaké lékárně si mají vyzvednout své léky na předpis. V každé jsou totiž jinak vysoké doplatky, což kritizuje lékárnická komora. Podle ní by se v Česku měl zavést takový systém, aby byly doplatky na léky ve všech lékárnách stejně vysoké. Návrh už komora předložila ministerstvu zdravotnictví. To se k němu ale staví rezervovaně.
Rozdíly mezi cenami léků jsou mezi většími a menšími městy. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren, které podporuje návrh na sjednocení doplatků, uvádí příklad inzulinu. U toho může rozdíl dosahovat i stovek korun.
„U diabetiků, například co se týká některých forem inzulinu, tak jsou v některých lékárnách bez doplatku a v menších lékárnách, v menších městech nebo na vesnicích, je doplatek řádově až 400 korun,“ popisuje Hampel.
Rozdíly ale nejsou jen mezi městy, ale také v nich. Třeba v centru Prahy. Kupříkladu balení jednoho z nejužívanějších přípravků se 180 tabletami na léčbu křečových žil může pacient získat od 630 korun do 759 korun, jak ukázala anketa Radiožurnálu.
Na jednom balení tak může pacient ušetřit až 130 korun, stačí přitom jen popojít pár desítek metrů.
‚Nemocný na sumy nedosáhne‘
Podle České lékárnické komory je takový systém špatný a navrhuje, aby doplatky byly všude stejné. Jejich výši by určoval Státní ústav pro kontrolu léčiv, říká prezident komory Lubomír Chudoba.
Lékárny začínají ověřovat pravost léků na předpis. Až třetinu ale výrobci nestihli zaevidovat
Číst článek
„Správní řízení, ve kterém se stanovuje výše úhrady konkrétních léků, by se změnilo na správní řízení, ve kterém by se stanovovala výše doplatků. Aby tak nemocný člověk nemusel doplácet sumy, které ho mohou finančně zruinovat anebo kvůli nimž na svůj lék nedosáhne. A toho jsem skutečně v lékárnách svědky,“ varuje.
Komora už návrh předložila ministerstvu zdravotnictví. Jenže tomu se změny moc nelíbí. Podle náměstka Filipa Vrubela by totiž takový systém nakonec mohl vést k tomu, že by se doplatky zvýšily.
„Ve chvíli, kdy odběratel odebírá větší množství zboží, tedy větší množství léků, je schopen od dodavatele získat množstevní slevy a tuto slevu je schopen promítnout do ceny svých koncových zákazníků,“ říká Vrubel.
Výše spoluúčasti
„Není úplně asi správné, abychom tyto slevy zakazovali s tím cílem, že pak budeme mít ceny léků pro pacienta, tedy doplatky sice všude stejné, ale nikoliv na úrovni těch nejnižších doplatků ve velkých centrech, ale na úrovni těch vysokých doplatků třeba na vesnicích,“ tvrdí s tím, že v lékárnách, kde mají lidé některé léky zdarma, by na ně nově museli doplácet.
I cesta na záchod se může změnit v noční můru. Život s demencí přiblíží pečovatelům virtuální realita
Číst článek
Jenže podle prezidenta lékárníků Chudoby jejich systém počítá s tím, že by se výše doplatků dala pacientům přizpůsobit. „Můžete si vzít jednotlivé skupiny pacientů, ať už krátkodobě nebo dlouhodobě nemocných, ať už by se jednalo o kardiaky, diabetiky, onkologicky nemocné. Pro všechny tyto pacienty by se daly namodelovat různé podmínky výše spoluúčasti, která by pak byla stejná na léky, které užívají,“ přibližuje možné řešení.
Ministerstvo zdravotnictví to ale odmítá i s tím, že by změny byly příliš drahé. „V těch nejhorších možných scénářích by dopady mohly být až několik miliard korun ročně navíc, což by byly náklady, které by musel zaplatit buď systém zdravotního pojištění anebo pacienti na doplatcích,“ upozorňuje náměstek Vrubel.
Návrhem se nicméně bude zabývat ještě pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví. Státní ústav pro kontrolu léčiv teď určuje jak výši úhrady, tedy částku, kterou za lék zaplatí zdravotní pojišťovny, tak i maximální výši doplatku. Třeba u zmíněného léku na křečové žíly si tak lékárny můžou účtovat maximálně necelých 830 korun.
