Lidské tělo není na celodenní sezení stavěné. Bez pohybu si to vybere svou daň, varuje fyzioterapeut
Nemoci pohybového aparátu u nás způsobují jedenáct procent pracovních neschopností, navíc jde o případy, které se dlouho léčí. „Ročně je to kolem 260 tisíc neschopenek, které souvisejí s nemocemi pohybového aparátu. Zatímco průměrná doba neschopnosti u nemocí dýchacích cest a chřipek, což jsou ty nejčastější, je 12 dní, tak u bolesti zad je to 60 dní,“ upozorňuje fyzioterapeut Vojtěch Kovařovic.
K nejčastějším problémům patří podle fyzioterapeuta Kovařovice blokády krční páteře či v oblasti beder, přičemž závažnější případy se týkají například výhřezu meziobratlových plotének. Pokud jde o příčiny, podstatnou roli prý hraje genetika.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Vojtěch Kovařovic, fyzioterapeut z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK
„Každý máme nějakou vrozenou kvalitu tkání a s tím nic moc neuděláme. Ale všechny ostatní faktory jsou v naší moci, jako je třeba nadváha u bolestí páteře nebo sedavý způsob života pro nejčastější patologie v oblasti zad,“ doplňuje odborník.
Nedostatečný pohyb a obecně inaktivita přitom vedle onemocnění pohybového aparátu způsobuje i řadu dalších onemocnění včetně cukrovky. Ze statistik vyplývá, že například během covidu děti výrazně přibraly, řádově několik jednotek kilogramů, což se za dvacet let projeví obrovským nárůstem případů cukrovky druhého typu.
„Málokdo na prevenci slyší, protože máme pocit, že nás se to netýká. Každá cigareta zkracuje život v průměru o jedenáct minut. Pokud jste ve 40 letech obézní, zkracuje se vám život v průměru o pět let. Drtivá většina společnosti ta rizika zná, ale proč na ně nedbá, to je dobrá otázka na sociologický výzkum,“ dodává Kovařovic.
Zdraví dělá jméno firmy
Způsobů, jak předcházet patologiím způsobeným sedavým zaměstnáním je celá řada. Jednak jde o správnou ergonomii sezení, jinak hrozí narušování hlubokého stabilizačního systému, který zajišťuje napřímenost trupu. Sezení na končetinách či předsouvání hlavy a ramen pak vede k tomu, že se z aktivního sedu stává pasivní vis.
2:54
Sezení u počítače, absence kroužků a sportu. Dětem kvůli opatřením hrozí nadváha i problémy se zády
Číst článek
Fyzioterapeut vysvětluje, že lidské tkáně jsou velmi odolné pro rychlou deformaci, například achilovky při běhu, ale velmi málo odolné pro pomalou deformaci, tedy když několik hodin sedíme bez pohybu. Na to lidské tělo není stavěné, a už vůbec ne sedět v kuse.
„Velmi často řešíme, aby lidé pracovali v kratších intervalech. Často slýchávám, že když se člověk každých dvacet minut zvedne, tak to zpomaluje práci. Ale nejsem si tím úplně jist. I u dlouhého jednání lze integrovat nějakou formu pohybu do jinak nepřerušovaného sedu, který si za nějakou dobu vezme svou daň,“ podotýká školitel v oblasti firemního zdraví.
Dobrou strategií je si v nějakých intervalech dojít na záchod, pro vodu, na kávu, neposílat e-mail kolegovi, který sedí o dvě místnosti vedle, ale trochu se pohnout. Firmám se prý také vyplatí přispívat svým zaměstnancům na sport a zdraví než jim následně hradit nemocenskou.
Stále sice přetrvává představa zaměstnavatelů, že hlavním benefitem je jméno firmy a plat, zároveň už ale platí, že jméno firmy nedělá jen ekonomický úspěch, ale i to, jakým je zaměstnavatelem. „Když poskytuje poukázky na sport nebo rehabilitaci, případně ve firmě přímo mají i fyzioterapeuta, tak to pro někoho může být i z časových důvodů velmi dobrý benefit,“ konstatuje Kovařovic.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
