Čekací doba na logopeda půl roku? ‚Je lepší počkat si na skutečného odborníka,‘ radí expertka
Předškolní děti stále častěji navštěvují logopeda. Pomoc ale vyhledává i čím dál více dospělých. Celkově počet logopedických pacientů vzrostl o čtvrtinu. Co to způsobuje? A jak poznat, že dítě potřebuje logopedickou pomoc? Odpovídá v rozhovoru pro Radiožurnál Barbora Richtrová, členka Asociace klinických psychologů.
Kdy vyhledat odbornou pomoc?
Záleží na věku dítěte – v roce a půl je alarmující, pokud je dítě extrémně dráždivé, nesdílí pozornost nebo má výrazně opožděný psychomotorický vývoj. Nezajímá se o hračky, zvuky, nepoužívá gesta, nemá oční kontakt.
V dětské populaci je největší nárůst u neurovývojových poruch, u dospělých přibývá lidí po cévních mozkových příhodách, ale i osob s neurodegenerativním onemocněním, upřesňuje Barbora Richtrová. Poslechněte si rozhovor
Nejvýrazněji to rodiče zachytí kolem druhého roku – pokud dítě neumí alespoň padesát slov nebo nespojuje slova do větných celků, je důvod k návštěvě klinického logopeda.
Velký milník je kolem třetího roku, pokud dítě nevypráví, nemluví nebo výrazně komolí slova, zaměňuje hlásky, má náznak neplynulosti řeči nebo poruchy hlasu. V úplně předškolním věku čtyři nebo pět let ke všemu, co jsem zmínila, patří ještě, pokud nemluví v konkrétních sociálních situacích nebo má jazyk mezi zuby.
Hlídá a řeší se toho strašně moc. V jakémkoli případě je určitě lepší se objednat ke klinickému logopedovi a nechat se pořádně vyšetřit. Odborník řekne, zda je péče potřebná, nebo ne.
Podle statistik vám v porovnání s loňskem přibyla čtvrtina klientů. Souvisí to s pandemií, že lidé s vyšetřeními vyčkávali? Nebo je za tím ještě jiná příčina?
Pandemie určitě nárůst pacientů umocnila, ale vyšší zájem v populaci o klinickou logopedii jsme zaznamenali i před pandemií. Jeden faktor je, že laická i odborná veřejnost je dobře informovaná.
Z internetu člověk ví, že se všechno samo vývojem neupraví. Ví, že je potřeba navštívit odborníka. Jedním z důvodů může také být, že umíme lépe diagnostikovat a včas zachytit různé jevy, které se týkají jazykových dovedností.
A velkým faktorem je také skvělá zdravotní péče – lékaři jsou velmi úspěšní v záchraně života, zachraňují nedonošená miminka nebo velmi komplikované porody. Anebo i neurotraumata u dospělých lidí. Po mozkových příhodách je léčba čím dál úspěšnější, takže z toho může nárůst vyplývat také.
Poruch řeči přibývá, koukáme do mobilů. Děti potřebují pozornost a oční kontakt při komunikaci
Číst článek
S čím se na vás klienti obracejí nejčastěji?
Největší nárůst v dětské populaci je u neurovývojových poruch – děti s duševními poruchami jako je autismus, vývojová porucha jazyka a další. Jsou to nemoci se silným genetickým vlivem. V dospělé populaci nejvíc přibývá lidí po cévních mozkových příhodách, ale i osob s neurodegenerativním onemocněním.
Někteří pacienti čekají prý na vyšetření i půl roku. Je to výjimka nebo už pravidlo?
Pomalu už to začíná být pravidlem. Ve zdravotnictví obecně je nedostatek odborníků. Ale půl roku není zas tak hrozná doba. Osobně to nepovažuji za nějak kritické. Je to hraniční, ale platí, že je lepší si počkat na skutečného odborníka než jít k laikovi, který má skvělou reklamu.
Je vás logopedů dost? Je o logopedii mezi studenty zájem?
O logopedii zájem je, dostatek logopedů relativně je. Jednání s ministerstvem zdravotnictví i jejich programové prohlášení je takové, že nelékařští pracovníci ve zdravotnictví by měli mít zjednodušené postgraduální vzdělávání, aby nás bylo ještě víc.
A určitě by nám pomohlo, kdyby všechny nelékařské obory byly na lékařských fakultách. Tím by se zjednodušilo vzdělávání a bylo by nás ještě víc.
