Klíště odstraňte co nejrychleji, je to ochrana před boreliózou, radí parazitolog. Krev ale sají i nymfy
V prvních šesti měsících letošního roku zaznamenali v Česku hygienici podle předběžných dat Státního zdravotního ústavu 860 případů lymeské boreliózy. Ve stejném období loňského roku bylo o 280 případů méně. Nejvíce nemocných je v Jihočeském kraji a na Vysočině. Borelióza je vůbec nejčastější nemocí, kterou u nás klíšťata přenášejí.
„Syn přijel z tábora. Po třech dnech jsem si všimla, že má ohraničený flek na ruce a částečně na lopatce na zádech,“ říká maminka jedenáctiletého Erika Andrea Říhová. „Hned mě napadlo, že to bude borelióza, protože už ji jednou prodělal. Ani v jednom případě jsme nezaznamenali klíště.“
Borelióza je vůbec nejčastější nemocí, kterou u nás klíšťata přenášejí. Nejvíce nemocných je v Jihočeském kraji a na Vysočině. Více v reportáži prozradí Andrea Skalická
To, že člověk přisáté klíštěte přehlédne, se stát může. Jak upozorňuje Jan Votýpka z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, krev můžou sát všechna stadia klíšťat včetně těžko postřehnutelných nymf.
„Většina z nás zná tu plně nasátou samičku v podobě takové fazole hlavně na psech. Úplně stejně by se nasála, kdybychom jí to dovolili, i na našem těle. Sání do maximální velikosti trvá asi deset dní, toho si člověk všimne.“
Ve chvíli, kdy začne klíště sát krev, se pomalu začne měnit jeho metabolismus. Na to reagují i samotné borelie, které sídlí v trávicí soustavě klíštěte.
„Bakterie začnou měnit plášť, který mají na povrchu. A to z toho důvodu, aby se nachystaly na okamžik, kdy se dostanou do lidského nebo obratlovčího těla, kde je nutné zahájit boj s imunitou hostitele.“
Než se borelie stanou pro člověka infekčními, trvá to 24 hodin. „To je z našeho pohledu nečekaná výhoda – pokud si klíštěte všimneme do 12 až 24 hodin po přisátí a okamžitě ho vyndáme. Tak snižujeme nebezpečí, že se nakazíme,“ zdůrazňuje parazitolog.
Na boreliózu není očkování
Borelióza se léčí antibiotiky, účinné očkování zatím neexistuje. Vědci ale na několika z nich pracují.
Jinak je tomu u klíšťové encefalitidy. Jak potvrzuje infektolog z Centra očkování a cestovní medicíny Jan Dvořák, o vakcinaci proti této nemoci mají lidé zájem i teď v létě.
„Každý den v podstatě k nám přichází pět až patnáct lidí na přeočkování posilovací dávkou, nebo protože sami vidí, že po nich například při procházkách klíšťata lezou, a rozhodnou se, že se naočkují i v létě.“
Rekordní počet klíšťat v Brně. Jejich zvýšená aktivita se dá vysvětlit počasím, říká vědkyně
Číst článek
Paní Tereza přišla do jeho ordinace na jiné očkování. Doktor si připravuje očkovací látku proti planým neštovicím. Na pacientčin dotaz, jak dlouho po tomto očkování by mohla dostat to proti borelióze, odpovídá doktor, že po měsíci.
„Bydlím na vesnici a s dětmi jsem často v přírodě, takže klíšťata si vytahujeme téměř denně a máme z toho strach,“ popisuje paní Tereza.
V ordinaci stojí velká lednice s očkovacími látkami. Kdy v ní bude vakcína proti lymeské borelióze, v tuto chvíli neví nikdo.
„Pravdou je, že existuje nadějná kandidátní vakcína, u které právě probíhá druhá fáze klinického zkoušení. Výrobce plánuje spuštění třetí fáze testování ve čtvrtém kvartále tohoto roku,“ říká infektolog Dvořák a dodává:
„Výzkum vakcín je složitá a časově náročná věc. Od prvopočátku trvá několik let, než se vyzkoumá efekt, bezpečnost a spolehlivost vakcíny.“
