Běžci nejsou obecně zdravější než běžná populace, tvrdí spoluautor studie o dopadech maratonu

Uběhli byste maraton? 42kilometrový běh se u nás stal populární disciplínou. Lidé si na ni ale troufnou i bez dostatečného tréninku nebo zdravotní prohlídky. Během loňského pražského maratonu se potýkala velká část závodníku se zdravotními problémy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražský mezinárodní maraton 2013 | Foto: Filip Jandourek
Přehrát

00:00 / 00:00

Nepodceňují běžci i pořadatelé náročnost maratonu? Poslechněte si celé Pro a proti

„Měli různě intenzivní známky zatížení srdečního svalu. Hladina troponinu – tedy enzymů, které se uvolňují do krevního oběhu při poškození srdečního svalu – je mírou poškození srdce. Používá se to k diagnostice infarktu myokardu,“ vysvětluje lékař Dušan Merta.

Zatímco ale při infarktu dochází k uzavření cévy a odumření izolované části svalu, tak při celkovém zatížení srdce odumírají buňky plošně, ale v součtu tolik co při infarktu. „Pro srdce představuje největší zátěž to, když člověk maraton přepálí a neběží celou trať rovnoměrně,“ zdůrazňuje spoluautor studie.

„Největším překvapením pro nás bylo, že populace běžců (sledovaných ve studii) není obecně zdravější než normální populace. Kardiovaskulární riziko je stejné jako u podobně staré běžné populace a podobné je hmotnostní složení.“

Dušan Merta

Merta podotýká, že maraton představuje pro organismus zátěž a některým běžcům neprospěje. Příprava na maraton – tedy pravidelný běh a správná životospráva – ovšem zdravá je.

„Dospělý, zdravý člověk, který adekvátně trénuje, je schopen zaběhnout maraton v rozumném čase a bezpečně. Lidské tělo je schopné velkých věcí,“ konstatuje.

Nejprve půlmaraton

Na možná rizika a větší prevenci se chtějí více soustředit i organizátoři pražského maratonu. Ředitel závodů RunCzech Václav Skřivánek chce zvýšit informovanost běžců a projednat možnosti lékařů provádět preventivní prohlídky.

„Běh přináší pozitiva, jen člověk musí přemýšlet nad tím, jestli opravdu má na to zúčastnit se daného závodu,“ vyzývá Skřivánek s tím, že účast by měl zvážit každý sám. Je spousta studií, které tvrdí, že běh je zdraví prospěšný. Ať už na jakoukoli vzdálenost, včetně maratonu,“ zmiňuje výsledky studií. Merta poukazuje na to, že vyšetřit například 10 tisíc účastníků pražského maratonu v krátkém časovém intervalu není možné.

Podle Sřivánka je to věc nastavení systému a motivace běžců k tomu, aby na prohlídky dobrovolně chodili sami. Zmiňuje i myšlenku kardiochirurga Jana Pirka, podle kterého by si měl každý zájemce před maratonem nejdříve zkusit zaběhnout poloviční trať.

„Na maraton se hlásí běžci, kteří už vědí, co to obnáší. A jsou k tomu pokornější než k půlmaratonu nebo 10 kilometrům,“ upozorňuje. 

Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme