EURO 2020

Chorvatsko 0:0 Česko

Lidé se nehlásí o léky proti vážnému průběhu covidu. ‚Přijďte, látek máme dost,’ vzkazují lékaři

Česko má dostatek nových léků, které můžou lidem nakaženým koronavirem pomoct ochránit před těžkým průběhem covidu-19. Monoklonální protilátky se musejí podat v prvních deseti dnech. Léky jsou nově určeny pro všechny infikované pacienty starší 65 let i pro další vybrané ohrožené skupiny. Jenže o tyto experimentální léky se podle lékařů zatím hlásí poměrně málo pacientů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Monoklonální protilátky se podávají infuzí a zhruba po dvou hodinách může jít pacient domů. Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Asi si vzpomenete, že bývalý americký prezident Donald Trump na tato léčiva nedal dopustit. Když se nakazil koronavirem, krátce na to dostal od lékařů sérii léků a mimo jiné i monoklonální protilátky, které pak vychvaloval do nebes.

Přehrát

00:00 / 00:00

Monoklonální protilátky jsou v Česku k dispozici, lékaři jich ale podávají málo. Proč, zjišťoval Štěpán Sedláček

Tyto uměle vytvořené bílkoviny nejsou žádný zázračný univerzální lék proti covidu-19. Ale když se u vybraných pacientů podají včas, dokážou prokazatelně omezit vstup viru do lidských buněk. A můžou tak zabránit zhoršení nemoci.

„Ty protilátky se navážou na povrch viru a zablokují mechanismus spike proteinu, který se nabodává na receptory našich buněk. Tím se významně snižuje riziko infekce. Data ze Spojených států ukazují, že snižují riziko těžšího průběhu až o 75 procent,“ řekl Českému rozhlasu Michal Holub, přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Právě v ní monoklonální protilátky pacientům podávají od března.

‚Nezájem nás fakt mrzí‘

Česko nakoupilo tisíce dávek experimentálních přípravků od firem Eli Lilly a Regeneron. Tyto relativně drahé léky jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění a ministerstvo zdravotnictví v dubnu rozšířilo okruh pacientů, kterému je můžou lékaři podat. Nově se týká třeba lidí s cukrovkou a silnou obezitou nebo seniorů.

„Indikace se rozšířily, takže už je to i věk nad 65 let sám o sobě. Potom je to věk nad 55 let a další vedlejší choroby, jako je třeba hypertenze. Když si představíte naší populaci, tak to je opravdu velké kvantum osob. Léčivo se podává do deseti dnů klinického průběhu. To znamená, že od pozitivity testu běží poměrně dlouhý interval,“ popsal podmínky Holub.

Zároveň upozorňuje, že počet pozitivních pacientů, kterým se se lék podává, neodpovídá kapacitám nemocnic a množství dávek, které mají lékaři k dispozici. Připisuje to nezvládnuté logistice, která pacienty nesměruje do infuzních center.

„Třeba v New Yorku jsou to tisíce dávek denně. Pacient přijde do testovacího centra. Vyplní si v mobilní aplikaci rizikové faktory. Pokud je pozitivní, tak dostane SMS a najde si nejbližší infuzní místo. U nás je logistika složitější. Obecně se o tom v populaci mnoho neví,“ vysvětlil.

„Jsme proaktivní a v posledních dnech pacienty vyhledáváme sami. Pokud bychom čekali na to, až přijde žádost od pacienta přes jeho praktického lékaře, tak bychom asi ty tisíce dávek v České republice nezpracovali. Fakt nás to mrzí. Je to nakoupené, jde o dobrou a dráhou věc, která je k dispozici a je účinná. Je to skoro jediná účinná věc, která je k dispozici pro ambulantní péči,“ dodal.

Lékaři: Kapacity jsou

Nakažení lidé z rizikových skupin se také můžou hlásit i přímo infuzním centrům. Že jsou jejich kapacity nedostatečně využity, potvrzuje také Michal Rezek, primář I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde monoklonální protilátky také podávají.

Diskuse proběhla bez ohledu na dopisy, reaguje Blatný. Babiš mu psal kvůli léku bamlanivimab

Číst článek

„Máme rozhodně možnost těch léků podat víc, než jich podáváme. Minulý týden jsme do pátku měli asi jedenáct pacientů. Přitom jsme schopní denně podat pět dávek i více. Nevím, jestli je to tím poklesem, že těch pacientů není tolik. Myslím si, že tam je hodně faktorů. Narážíme na to, že než se k nám pacienti dostanou, tak jsou někde odmítnuti a je jim řečeno, že nesplňují kritéria. Ale pak se ukáže, že ano. Asi ta informovanost není všude stejná. Pacienti se nás můžou obrátit přímo a vyjdeme jim vstříc,“ řekl Rezek.

A upřesňuje, že lék se podává infuzí a zhruba po dvou hodinách může jít pacient domů.

„Ta infuze trvá zhruba hodinu. Další hodinu sledujeme pacienty kvůli nežádoucím účinkům. Žádné jsme zatím v podstatě nepozorovali. Když se s nimi bavíme zpětně, tak první den mívají příznaky, které se můžou zvýraznit. Zřejmě u nich probíhá imunitní reakce. Ale nejčastěji jde o chřipkové příznaky, jako je vyšší teplota nebo zimnice. Nic, co by nešlo zvládnout,“ uvedl.

„Zpětně se většině pacientů po podání monoklonální protilátek daří dobře. U bamlanivimabu jsme měli pár pacientů, u kterých se i přes podání covid-19 rozvinul, a bylo třeba je hospitalizovat,“ doplnil

Čím dříve jsou monoklonální látky podány, tím je podle lékařů vyšší pravděpodobnost, že omezí množení koronaviru v těle a zabrání zhoršení onemocnění a případné hospitalizaci. Užití obou experimentálních léků je ministerstvem zdravotnictví povolené do konce roku.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme