Čeští lékaři plánují studii na objasnění příčin mrtvice. Využívají při ní podkožní monitory srdce
Čeští lékaři připravují novou studii, má odhalit příčiny mrtvice u nejtěžších pacientů. Cílem je najít skryté důvody cévní mozkové příhody s nejasnou příčinou. Výzkum začne od ledna. Pro sledování vědci využijí podkožní monitory srdečního rytmu. Mrtvici prodělá v Česku podle dat pojišťoven 19 tisíc pacientů ročně.
„Měla jsem prý pokleslý koutek a špatně jsem artikulovala,“ říká 82letá paní Jana, která prodělala mrtvici teprve před několika hodinami. Teď leží na jednotce intenzivní péče Iktového centra Fakultní nemocnice v Motole.
„Dcera je lékařka, takže na nic nečekala. Stihly jsme se ještě pohádat, že záchranku nechci, protože mám strach abych nezneužívala,“ říká paní Jana.
Myslím si, že to je moc dobře, že jste záchranku zavolali,“ oponuje primář Neurologické kliniky Aleš Tomek. „Po příjezdu se musí udělat první vstupní vyšetření a CT mozku, nabrat krevní náběry, nasadit monitoraci, rozhodnout se, jestli to můžeme podat léčbu na rozpouštění a následně ji podat,“ dodává primář.
To se u paní Jany povedlo. Doktoři u ní díky včasnému zásahu zachránili hybnost obličeje, ruky a řeč. Teď je pro lékaře důležité zjistit, co přesně za její mrtvicí stálo. K tomu jim pomůže i podkožní monitor srdce, který jí lékaři zavedli kvůli problémům se srdcem už před časem.
„Budeme analyzovat data z kardiomonitoru, bude mít ještě znovu echokardiografii a vyšetření všech dalších rizikových faktorů. Musíme srovnat všechna rizika. I když tady příčina bude srdeční embolizace, stejně se budeme dívat na krevní tlak, choleserol a cukr. Všechny tyto věci znovu hluboce prověříme a podle toho stanovíme správnou prevenci. A brzy půjde domů,“ říká Tomek.
Postcovidový syndrom? Poroste počet lidí s infarkty a onemocněním srdce, zjistili vědci v nové studii
Číst článek
O 15 % více
Většina pacientů, kteří prodělali mrtvici, ale miniaturní podkožní monitor, který trvale sleduje srdeční rytmus, nemá. Pokud u nich lékaři při pobytu v nemocnici příčinu mrtvice nezjistí, vybaví je na doma speciálními měřiči EKG, tzv. holtery.
Sledování srdečního rytmu po návratu domů je důležité i proto, že arytmie se spíše projeví při běžných denních činnostech.
„Proto nasazujeme třítýdenní monitorace, které by měli zachytit o 15 % lidí v riziku více, což tu skutečně vidíme. Pak měníme prevenci, což je pro pacienty naprosto zásadní,“ upozorňuje lékařka Jaroslava Paulasová-Schwabová z cerebrovaskulární poradny.
Správné nastavení léčby totiž podle lékařů výrazně snižuje riziko opakované mrtvice. Pokud se příčina cévní mozkové příhody nezjistí ani po tomto sledování, ale podezření na fibrilaci síni trvá, může dostat pacient podkožní monitor.
Stejné přístroje se budou od začátku roku používat i pro sledování pacientů, zařazených do nové studie.
„Jde o miniaturní přístroj, který se vkládá do podkoží pacienta na levou stranu hrudníku v ose srdeční, po jedné malé injekci umrtvující látky. Vpravuje se injekčně a většina pacientů monitor v podkoží vůbec necítí,“ říká přednosta I. interní Kliniky kardiologické Fakultní nemocnice v Olomouci Miloš Táborský.
Díky podkožnímu monitoru je srdce pacienta sledováno na dálku a lékaři mohou rychle reagovat na každou potenciální epizodu arytmie. Do studie by se mohlo zapojit až tisíc pacientů z České republiky. První výsledky se očekávají za 3 až 4 roky.
