Záznam o očkování přímo na těle. Vědci vyvinuli neviditelné nanotetování

Neviditelné nanotetování by mohlo v budoucnu zachraňovat životy. Neumí sice samo nic vyléčit, informuje ale lékaře o vakcínách v těle daného pacienta. Technologii představili vědci z amerického Massachusettského technologického institutu. Nanočásticím v kůži nehrozí ztráta jako například fyzickým papírům ve zdravotní dokumentaci pacientů nebo digitálním záznamům. Lékařům by tak vynález v budoucnu mohl ulehčit práci.

Cambridge (USA) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Aplikace nanotetování funguje podobně jako to klasické. Na kůži se aplikuje náplast s mikroskopickými jehlami. Z těch se pak do kůže uvolní speciálně navržené nanočástice podobně jako inkoust. Zatímco klasické tetování je vidět, nanočástice pouhým zrakem neodhalíte a nezasahují tak nijak do vzhledu.

Zájem o očkování proti spalničkám se v Česku výrazně zvýšil. Léčba pacientů se často výrazně liší

Číst článek

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) technologii představili v časopise Science Translational Medicine a na videu i názorně ukázali aplikaci na prasečí kůži. Ta je podle všeho velmi jednoduchá. Náplast se nalepí, nechá pět minut působit a je hotovo. Okem nic neuvidíte.

Je třeba použít infračervenou kameru, které je dnes možné namontovat i do běžných mobilních telefonů. A to je podle expertů naděje tohoto systému. Použít by šla jednoduše a po celém světě.

Po načtení nanotetování se objeví struktura teček, které reprezentují danou informaci. V tomto případě by se jednalo o typ vakcíny, kterou pacient dostal. Je to vlastně velmi podobné jako s QR kódy, které se dnes velmi hojně používají například k platbám nebo reprezentaci internetové adresy.

Datum i dávka

Zatím systém pracuje jen s jednoduchými vzory teček, v budoucnu by ale mohly být s přidáním mikrojehel struktury z nanočástic komplexnější a obsahovat třeba i informace o datu vakcinace, dávce, šarži a mnoho dalších.

Proočkovanost klesá na základě fám ze sociálních sítí. Vracíme se o desítky let zpět, varuje vakcinolog

Číst článek

Takové informace se ovšem zaznamenávají už dnes do dokumentace pacienta. Lékaři ale upozorňují na to, že zejména v rozvojových zemích, kde je dokumentace často stále papírová, se údaje ztrácí. A ani v elektronické podobě nejsou informace zcela v bezpečí. Důkazem můžou být nedávné případy napadení nemocnic hackery, při kterých může dojít ke ztrátě velkého množství dat.

Podle studie z roku 2013 je špatná zdravotní dokumentace nebo její absence zodpovědná z velké části za snížení proočkovanosti populace, což stojí každý rok ve světě život asi jeden a půl milionu lidí. Nanotetování by tomu mohlo pomoci.

Obavy ze zneužití

Existují ale i obavy. Například bioetička Nancy Kassová se serveru smithsonianmag svěřila s obavami, že by informace obsažené v tetování mohly vést ke strachu z jejich zneužití. Přesto, že by byly v praxi jen málo použitelné a o příjemci vakcíny by vypověděl zcela jistě víc jeho profil na sociální síti, lidé zejména v rozvojových zemích by se mohli potýkat s různými fámami ohledně nanočástic a jejich škodlivosti pro tělo. To by ve finále mohlo vyústit až k odmítání očkování.

Proti chřipce by se měly očkovat i těhotné ženy, doporučuje WHO. Náchylnější jsou také senioři a děti

Číst článek

Skupina vědců s podporou nadace Billa a Melindy Gatesových proto na příští rok připravuje průzkum veřejného mínění v zemích jako Malawi, Bangladéš, Benin či Keňa.

Vědci z MIT stále neví, jestli tetování vydrží celý život. Dosavadní výsledky jsou ale pozitivní. Nanotetování bez problémů přečkalo devět měsíců v těle laboratorních potkanů. U člověka je ale samozřejmě potřeba daleko delší doby v řádu desítek let.

To teď bude tým výzkumníků testovat na prasatech, která mají velmi podobnou anatomii s lidskou. To vědcům umožní mimo jiné i testování potenciální toxicity nanomateriálu v těle.

Novinka se ale neobjeví v praxi dřív než za několik let. Nejdřív je potřeba technologii dovyvinout a pak získat svolení regulátorů v jednotlivých zemích, což může zabrat i víc než deset let.

Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme