Lázně trápí nedostatek zdravotníků, nestíhají poskytovat péči pacientům s lékařskými poukazy
Nedostatek zdravotníků netrápí jen nemocnice, ale i lázně. Podle Svazu léčebných lázní chybí hlavně fyzioterapeuti, lékaři, ale i zdravotní sestry. V praxi to vede k omezování péče o lidi, kteří do lázní jedou na návrh lékaře, který musí využít do tří měsíců. Hlavně v sezoně pacienti místo v lázních shánějí těžko a může se stát, že to do stanovené doby nestihnou. Poukaz jim tak propadne.
Tomáš Ouřada letos v dubnu podstoupil operaci, při které mu lékaři z míchy odstranili cystu. „Začínala tlačit na nervové kořeny, které vedly do nohou a začínal jsem mít problém s motorikou a pohybem dolních končetin,“ vysvětluje Radiožurnálu.
Nejenom nemocnicím, ale i lázním chybí odborný personál. Jaké to má dopady na péči o pacienty?
Lékař mu pak v květnu doporučil léčbu v lázních. V druhé polovině srpna nastoupil do těch v Jáchymově. Stihl to tedy do tří měsíců. Ne každý pacient ale má takové štěstí.
„Evidujeme problém především u lázeňských pobytů, které následují po lékařském výkonu, kde potřebujeme poměrně rychlý nástup na lázeňskou péči a v některých obdobích jsou kapacity lázní omezené, takže je obtížné v případě rychlé potřeby klienta správně umístit,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Problém je to hlavně v sezoně, tedy zhruba od května do září. „Když to pacienti nevědí, nechají si napsat návrh v létě, ten jim pak propadne, protože je nikam neumístí. Potom mají problém se do těch lázní vůbec dostat. Teď aktuálně v plné sezoně se stává, že i my musíme pacienty odmítat, protože vím, že máme aktuálně úplně plno na sedm týdnů dopředu,“ líčí ředitel jihočeských Lázní Vráž Petr Strnad.
Růst platů v nemocnicích
Důvodem je často nedostatek odborného personálu, zejména fyzioterapeutů, lékařů a sester. Právě fyzioterapeuti jsou podle Strnada pro fungování lázní nejdůležitějším článkem.
„Po nervových stavech, i třeba po mrtvicích, je to fyzioterapeut, kdo pacienta dokáže dostat do původního stavu. Ten pacient má předepsané fyzioterapie, fyzioterapeut na začátku si toho pacienta nakouká, vyšetří, vytvoří si plán, mety, kam se s tím pacientem chce dostat,“ vysvětluje.
Fyzioterapeut: Mnohdy nedokážeme povolit sval bez toho, abychom se v mysli uvolnili
Číst článek
Lázně tak často lůžka určená pro komplexní léčbu pacientů od zdravotních pojišťoven nabízejí turistům. „My je nemůžeme obsadit pacientem, musíme je prodat někomu, kdo je v takovém hotelovém módu nebo nějakém wellnessovém, že je mu poskytována péče, která může být kvazi zdravotní, ale nesplňuje ty přísné nároky poskytování péče pojištěncům. Na řadu lůžek doplňujeme služby, které jsou napojené na cestovní ruch, turismus, wellness atd.,“ doplňuje prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
Podle něj je nedostatek personálu způsobený i tím, že rostou platy v nemocnicích. Stejně to vidí i Petr Strnad. „Problém je v tom, že ve zdravotnictví a hlavně ve státní sféře dochází k navyšování mezd, velice razantně, což nám odvádí náš zdravotnický personál,“ říká.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky i zdravotních pojišťoven neustále roste počet lidí, kteří se do lázní jezdí léčit. V posledních pěti letech jich přibylo asi o pětinu. Nejčastěji tam míří s pohybovými problémy, pak taky s nervovými a oběhovými. Průměrně v lázních stráví 25 dní. Pojišťovny loni na lázeňskou péči vydaly asi pět miliard korun.
