Při ‚awake‘ operacích mozku vypráví pacienti na sále historky. Na Homolce tyto zákroky provádí už 10 let

Přibližně před deseti lety se v pražské Nemocnici Na Homolce uskutečnila první tzv. awake operace mozku. Zákroky, při kterých je nutné pacienta probudit, se provádějí například u pacientů s cévní lézí. Nadbytečné klubíčko cév totiž může způsobovat opakované epileptické záchvaty. Pokud se nachází poblíž centra řeči, musí lékař s pacientem během operace mluvit.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Neurochirurgové Jan Šroubek a Kryštof Kopecký a neuropsycholožka Lenka Krámská provádí brain mapping při awake operaci

Neurochirurgové Jan Šroubek a Kryštof Kopecký a neuropsycholožka Lenka Krámská provádí brain mapping při awake operaci | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

Na sále neurochirurgie pražské Nemocnice Na Homolce lékař znecitlivuje tvrdou plenu, pod níž už se nachází mozek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nemocnice Na Homolce provádí „awake“ operace mozku, při nichž pacient s lékaři mluví. Redaktorka Andrea Skalická se vydala přímo na operační sál

„Na ultrazvuku si ověříme, kde je ložisko, a musíme k němu najít cestu mimo řečovou krajinu,“ popisuje operatér Jan Šroubek. „Otevření tvrdé pleny mozkové provádíme ještě v celkové anestezii, protože je to bolestivé. Mozek nebolí, takže operace už je následně nebolestivá. Za chvíli bude pacient probuzen.“

Na sále je také neuropsycholožka Lenka Krámská. „Budeme čekat, až pacient plně nabyde vědomí, ověříme si, zda je schopen komunikace a spolupráce, a následně začne fáze brain mappingu. Pan doktor bude stimulovat přístupovou cestu a my budeme monitorovat případné výpadky v řečové produkci.“

Neurochirurgové Jan Šroubek a Kryštof Kopecký při awake operaci mozku | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

Pacient začíná hýbat očima, to ale nestačí. „Musíme počkat, než s námi pacient naváže oční kontakt a začne spolupracovat,“ doplňuje.

Po navázání komunikace následuje již zmiňovaný brain mapping, díky němuž lékaři zjistí, kde přesně leží v pacientově mozku řečové centrum.

Neuropsycholožka ukazuje pacientovi obrázky a on popisuje, co vidí. „Hřebíky, kostel, vidlička.“ Lenka Krámská zase hodnotí, zda jsou jeho reakce v pořádku. Tento pacient si například spletl vidličku se lžící. To neuropsycholožka ihned hlásí operatérovi, jenž si díky tomu může zmapovat, kde se v mozku může pohybovat tak, aby nepoškodil pacientovu řeč.

Zatímco mu operatér odstraňuje lézi, vypráví pacient například příběhy ze svého života.

Operovaný mozek nebolí, pacient tudíž může být probuzen z narkózy a s lékaři během zákroku mluví | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

„Tady je hezky vidět typická vaskulární malformace, které se říká kavernom. Zároveň s ním ale, díky tomu, že máme pacienta vzhůru, odstraňujeme také potenciální epileptogenní oblast, která je lehce prokrvácená. Pacient mluví perfektně. Na začátku jsme zjistili, že řečová oblast je asi 5 milimetrů vedle a díky tomu se nám daří jí vyhnout. To je obrovská výhoda,“ vysvětluje Jan Šroubek.

Za dvě a půl hodiny poté, co zákrok začal, neurochirurg vyňal pacientovi cévní malformaci z mozku a anesteziologové jej znovu uspali. Odstranění léze přináší pacientovi velkou naději, že už nebude dál trpět záchvaty.

Andrea Skalická, nov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme