Nezdravá strava mění výrobu enzymů v játrech. Může mít větší vliv než léky
Výběr stravy výrazně působí na náš metabolismus. Může na něj působit dokonce víc než léky. To uvádí studie australských vědců v časopisu Cell Metabolism. U myší například doložili, že strava s výrazným přebytkem proteinů snižuje přesnost přepisu dědičné informace, a tím i kvalitu výroby enzymů v játrech.
Je známo, že to, jaký preferujeme jídelníček, je zásadní pro náš metabolismus neboli látkovou výměnu. Nezdravá strava působí negativně na celé tělo, zvláště pak na srdce a mozek. „Vliv jídla na náladu a zdraví je znám nejméně pár tisíc let,“ podotýká neurolog Martin Jan Stránský.
I z běžných životních nebo medicínských situací víme, jak úzká je vazba mezi naší nervovou a trávící soustavou. Právě na ni se soustředila australská studie.
„Některé léky nesmíme brát současně s jídlem, protože neproniknou v plné koncentraci do krve,“ uvádí příklad lékař. Právě této úzké vazbě můžou bakterie ovlivňovat fungování nervové soustavy.
Souvislost se stavem mikroflóry se prokázala i u tak rozdílných chorob jako je roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba nebo deprese. „V zažívacím traktu máme triliony bakterií a dalších organismů,“ připomíná doktor Stránský.
Čtyřicet myší
Australské vědce zajímalo, jak se propojení trávící a nervové soustavy promítá do výroby proteinů v játrech, orgánu, který nejvíc reaguje na změnu stravy. V jejich pokusech účinkovalo čtyřicet experimentálních myší, kterým podávali různou stravu.
Zdraví na dovolené: nezapomeňte na běžné léky, můžete se také nechat očkovat, radí experti
Číst článek
Vycházeli ze studií, podle kterých může nadměrný obsah tuků nebo proteinů ve stravě urychlovat stárnutí a zkracovat délku života. Hodnotili efekt různého typu jídelníčku na metabolismus myší a pokoušeli se ho porovnat s vlivem léků na nemoci, které často stáří provázejí. Šlo například o léky na diabetes 2. typu.
„Když člověk vyrábí nadbytek energie, má to neblahé důsledky,“ cituje další ze závěrů práce neurovědkyně Hana Lee Burianová.
Antioxidační efekt
Zhoršení přesnosti přepisu genů do bílkovin v játrech vlivem nezdravé stravy se týká i jaterních enzymů. „Je to slibná studie, pokud v souvislosti s ní vyhodnotíme působení léků na jaterní nebo kardiovarskulární nemoci,“ připouští Burianová, jejímž oborem je zdravé stárnutí pacientů.
Také Martin Jan Stránský míní, že výzkum správně poukázal na některé mechanismy vzniku nemocí spojených s vyšším věkem.
„Když jsou vyšší nebo nižší hladiny některých enzymů, můžeme je zkusit ovlivnit, abychom si vylepšili zdraví,“ uvažuje lékař.
Za slabší místo studie naopak oba odborníci označují to, že některé pro ni zvolené léky měly známé vedlejší účinky, ať už byly pozitivní, šlo o antioxidanty, nebo negativní.
U mnoha nemocí zažívacího traktu navíc nevíme, zda jsou příčinou změn metabolismu, nebo jejich důsledkem. Z etických důvodů se podobné studie dělají na myších. Zda by u člověka dopadly stejně, není jisté.
Jak je propojeno trávení a nervová soustava? Může mít mozek zpoždění za realitou? Kdy společnost jiných lidí ovlivňuje naše rozhodování? Poslechněte si celou Laboratoř, v níž účinkují neurovědkyně Hana Burianová, lékař Martin Jan Stránský a režisér a herec Petr Svojtka. Pořad jsme vysílali v repríze. Premiéru měl 29. ledna 2022.
