Nezdravé jídlo vede k depresím. Jako kouření, znečištěné ovzduší, obezita nebo nedostatek pohybu

Měli jste špatný den? Nic není ztraceno! Náladu si můžete vždycky spravit třeba šťavnatým hamburgerem, propečenou pizzou s pořádnou vrstvou sýra anebo kyblíkem té nejsladší zmrzliny. Ovšem pozor. Tahle slast je jenom krátkodobá. Podle nové studie muže nezdravé jídlo z dlouhodobého hlediska vést k depresím.

Londýn/Madrid/Canberra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Burger (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Vědci spojili dohromady nejen chytré hlavy, ale taky už dokončené studie. Práce publikovaná v odborném časopise Molecular Psychiatry, je vlastně analýzou jednačtyřiceti už dřív provedených dlouhodobých studií, které se snažily najít spojitost mezi psychickým zdravím a způsobem stravování.

‚Tohle je všechno, co jsem chtěla. Tak proč jsem nešťastná?‘ Youtubery často trápí syndrom vyhoření

Číst článek

Zatímco strávníci fastfoodů a nezdravého jídla mají větší sklony k depresím a ti, co jedí hodně ryb, ovoce či ořechů, jak je ve zvyku ve Středomoří, dobrému stavu své psychiky pomáhají.

Tým vědců z Velké Británie, Španělska a Austrálie tvrdí, že strava obsahující velké množství tuku, cukru, či průmyslově zpracovaných potravin pomáhá k šíření zánětlivých procesů v zažívacím traktu i v těle. Říkají tomu systémový zánět.

'Všechno směřuje do jednoho bodu a ten je najednou pryč.' Depresím se nevyhnou ani špičkoví sportovci

Číst článek

Nezdravá dieta má podle analýzy podobný vliv na organismus jako kouření, znečištěné ovzduší, obezita nebo nedostatek pohybu.  A co víc, zánětlivé molekuly se prý dostávají do mozku a tím ovlivňují neurotransmitery, které jsou odpovědné za regulaci nálady. Na úpravě jejich hladin jsou postavená i antidepresiva.

Tým výzkumníků bral v úvahu i námitku, že lidi s depresemi se snaží zlepšit si náladu cukrem a nezdravým jídlem. Analýza totiž pracuje celkem se skoro 33 tisíci dospělými jedinci z Británie, Francie, Španělska a Spojených států. Ti se účastnili jedné ze zmíněných dvaačtyřiceti dlouhodobých studií. A pravidla vylučovala, aby se do nich zapojili lidé, kteří v době přihlášení trpěli depresemi.

Ne všem ale zveřejněné důkazy stačí. Jeden z kritiků analýzy - profesor molekulární medicíny z University v Glasgow Naveed Sattar - podle Guardianu řekl, že studie i přesto ukazuje jen to, že lidé s psychickými potížemi jedí hůř. Byť se u nich obtíže vyvinuly v průběhu studií.

Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme