Revoluce v boji s obezitou? Češi na myších testují látku, která možná pomůže i lidem s Alzheimerem
Obezita trápí lidstvo v čím dál větší míře. Čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd přišli na způsob, jak s tímto problémem bojovat. Jejich práce si všimla i největší farmaceutická firma zaměřující se na diabetes a z látky vyvinuté v České republice chce vyvinout lék na obezitu.
Stojíme před čtyřiadvaceti klíckami, ve kterých odpočívají myši. Jsou to taková malá terária, vystlaná pilinami. Na vrchní straně mají krmítko plné šedohnědých pelet a digitální displej.
Noční jedlíci
„Každá klec je opatřena váhami, které jsou schopné v čase měřit úbytek pelet,“ vysvětluje Radiožurnálu doktorka Lenka Maletínská z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Výhodou tohoto systému je, že myši jsou coby noční tvorové ponechány v přirozených podmínkách.
Přes den odpočívají, ale jakmile se v laboratoři zhasne, začnou žrát. Asi půl hodiny předtím jim výzkumníci injekčně aplikují testovanou látku a pak sledují, jestli se její účinky projeví.
„Jsme schopni odečíst nejen to, kolik toho myš v určitém čase sežrala, ale i to, jak se střídaly fáze odpočinku a konzumace a jestli to zkoumané látky ovlivňují,“ doplňuje Lenka Maletínská.
Jak obelstít neuropeptidy?
Její tým vyšel při svém výzkumu z přírodních neuropeptidů – malých organických molekul, které neurony v mozku využívají pro přenos informací. Neuropeptidy ovlivňují různé funkce těla, například i příjem potravy.
Peptid je organická chemická sloučenina, která vzniká sloučením několika aminokyselin peptidovou vazbou. Mezi nejznámější patří například inzulin, oxytocin nebo endorfin.
Lidé trpící obezitou si tohoto peptidu buď vyrábějí málo, případně u nich nefunguje, jak by měl. Vědci tento peptid dokázali uměle vyrobit, problém ale byl dostat ho do mozku, aby mohl začít působit.
Tělo si totiž běžně tyto molekuly vytváří právě v mozkové tkáni. Mimo mozek se peptidy velmi rychle rozkládají a nemají žádný účinek. Neuropeptidy proto nejsou stavěné na to, aby uměly projít takzvanou hematoencefalickou bariérou, tedy jakousi membránou, která odděluje mozek od cévního systému v těle.
„Inspirovali jsme se jiným peptidem, který vylučuje žaludek,“ popisuje Lenka Maletínská, jak se jim podařilo tento problém vyřešit. „V přirozené formě má na sobě navázanou mastnou kyselinu, která mu umožňuje proniknout přes hematoencefalickou bariéru.“
Lék na obezitu
Mastné kyseliny jsou stavební látkou tuků. Jejich navázáním na požadovaný peptid čeští vědci dostali látku, která u obézních pacientů navodí stav sytosti.
Průměrný Čech má mírnou nadváhu, obézní je každý pátý muž
Číst článek
Zároveň ji můžou do těla dopravit například injekční stříkačkou a ona se díky vlastnostem mastných kyselin dostane do mozku, aniž by se bez účinku rozložila.
Tento princip zaujal dánskou firmu Novo Nordisk, celosvětového lídra v léčbě diabetu. Společnost podepsala s Ústavem organické chemie a biochemie licenční smlouvu na další vývoj látky.
Součástí této smlouvy je i vedlejší větev výzkumu. Doktorka Maletínská se svým týmem při něm chce zjistit, jestli by jejich peptid nemohl pomáhat i v boji proti Alzheimerově nemoci.
Naděje i pro pacienty s demencí
„Zjistilo se, že u mozku pacientů s Alzheimerem, kteří měli zároveň diabetes 2. typu, se vyskytuje poškození neuronů mnohem častěji než u těch, kteří cukrovkou netrpí,“ přibližuje východisko svého výzkumu vědkyně.
U některých jiných látek na bázi peptidů se už prokázalo, že jsou takzvaně neuroprotektivní a umí obnovovat odumřelé neurony.
Tým doktorky Lenky Maletínské proto teď bude zkoumat, jestli i jejich syntetický peptid má tyto vlastnosti a mohl by tak kromě obezity léčit právě i demenci.
