Důvodů k očkování dětí nad dvanáct let je mnoho, závažné reakce se nepotvrdily, uvádí vakcinolog

Evropská komise schválila nasazení vakcíny od firmy Pfizer a BioNTech u dětí 12-15 let. Doporučila to Evropská agentura pro léčivé přípravky s tím, že rozhodnutí o tom, zda a kdy vakcínu v této věkové kategorii nasadit, bude na jednotlivých státech. Na otázky Českého rozhlasu Plus odpovídal Roman Chlíbek, předseda české vakcinologické společnosti a vedoucí epidemiologické skupiny při ministerstvu zdravotnictví.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Epidemiolog Roman Chlíbek je členem expertního týmu ministerstva zdravotnictví ke koronaviru | Foto: Honza Ptáček | Zdroj: Český rozhlas

Proč je důležité očkovat děti starší dvanácti let?
Jeden z důvodů je ten, že i mezi dětmi se nacházejí rizikové skupiny, zejména chronicky nemocné děti. Stejně jako u dospělých, tak i u dětí můžeme najít chronická onemocnění například plic nebo srdce. Pro ně by covid mohl být nebezpečný, i když tam nejsou takové komplikace jako u dospělých.

Evropská komise povolila vakcínu Pfizer/BioNTech k použití u dětí od 12 do 15 let

Číst článek

Zadruhé proto, že v rodinách, kde se vyskytují imunitně oslabení lidé nebo senioři, tak čím více je v té rodině očkováno osob, tím je lepší bariéra a zabraňuje se přenosu viru v té rodině a okolí.

Existují studie, které ukazují, že mladistvým nehrozí vedlejší účinky?
Momentálně to jsou studie, které proběhly s dvanáctiletými dětmi, kdy se srovnával výskyt možných reakcí a komplikací po očkování se staršími dospělými nebo dětmi. Zjistilo se, že příznaky jsou zcela srovnatelné.

Tedy ten výskyt možných vedlejších reakcí v podobě bolesti ramene nebo únavy, slabosti a pobolívání hlavy je zcela stejný jako u patnáctiletých až pětadvacetiletých. Ve studii s dětmi se nevyskytly žádné závažné reakce. 

Očkovat děti od 12 let mají v úmyslu například v Itálii nebo v Německu. Rozhodli o tom ve Spojených státech a v Kanadě. Kdy by k tomu mohla nebo měla přistoupit Česká republika?
Myslím, že by to mělo být v době, kdy bude docházet k navyšování vakcín. Podle toho, jak se budou otevírat jednotlivé věkové kategorie, tak v době pro věkové kategorie 16 plus, si myslím, že v tomto posledním kroku by bylo možné to otevřít i pro tyto děti. 

Jak vám zní kritika bohatých států za snahu naočkovat všechny své obyvatele zatímco v chudších státech světa se nedostává dostatečného počtu vakcín ani pro starší nebo rizikové osoby?
Je to oprávněná kritika. My se s tím setkáváme v řadě evropských zemí a je to snaha zemí, které si zamluvily a nakoupily velké množství vakcíny. Řada evropských zemí si udělala objednávky v daleko větších počtech, než mají obyvatel. Logicky díky tomu vyblokovaly určité dávky vakcín pro svoji potřebu, jen aby byly nejrychlejší. Z logiky věci se nemůže potom dostávat na chudší státy a to je špatně. 

Česko má za čtvrtek 505 nakažených. Dávku očkování dostalo podle Babiše přes 100 tisíc lidí

Číst článek

Rozšířil se tady takový nešvar... Očkovací centra upozorňují na případy, kdy lidé objednaní na druhý termín očkování nepřijdou bez omluvy a ta dávka se potom musí znehodnotit. Jak vážný je to problém? 
Je to hodně nepříjemné a ukazuje to na nezodpovědnost. V tom možná trochu napomohla určitá bezinfekčnost po první dávce a řada lidí nabývá falešného dojmu, že jim jedna dávka stačí a že budou mít potvrzení, aby mohli cestovat.

Neuvědomují si, že to schéma musí být dvojdávkové proto, aby ochrana byla silnější a hlavně dlouhodobější. Z tohoto pohledu je jedna dávka zcela nedostatečná. Lidé by měli počítat s tím, že pokud si jednu dávku nechají naočkovat, tak musí podstoupit i tu druhou a ne takto dávky znehodnocovat. 

Co to znamená pro ty, kteří zůstanou jen u jedné dávky?
Znamená to, že ta ochrana nebude dlouhodobá. Protože první látka nabudí poměrně vysoké hladiny protilátek a nastartuje i buněčnou imunitní odpověď, ale pokud nepřijde druhá dávka v horizontu několika měsíců, tak protilátky poklesnou. Právě ta druhá dávka je určená k tomu, aby při začínajícím pomyslném poklesu se opět se nastartovala produkce dalších protilátek, kterých se vytvoří daleko více než po první dávce. Ochrana není tedy dlouhodobá a účinnost nemusí být deklarovaných 95 procent, ale může být i nižší, když si lidé nenechají dát druhou dávku. 

Pokud někdo skutečně nemůže přijít k druhému termínu, co má udělat? 
Například z důvodu nemoci lidé nemohou chodit a je pak důležité si termín prodloužit. Vakcínu je možné aplikovat s delším zpožděním, není to tak špatně, ale je důležité mít ty dávky dvě. 

Aby se léčivem nemrhalo, nebylo by lepší vytvořit seznam náhradníků, kteří o vakcínu stojí?
To je běžná praxe řady očkovacích míst. V našem očkovacím místě takovýto seznam náhradníků máme a pokud k tomu ke konci dne dojde, tak je obtelefonováváme. Lidé si přijdou pro vakcínu a poskytneme ji v zásadě každému, kdo má zájem. V některých zemích na to mají dokonce aplikace. Je tedy dobré tento seznam náhradníků mít.

Vladimír Kroc, kuc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme