Vědec Kulveit: Neočkovat se, protože vakcína je experimentální? Virus taky dělá s tělem experimenty

Nakažených koronavirem ve Velké Británii opět přibývá. V 99 procentech přitom převládá indická neboli delta varianta. Jan Kulveit z Institutu budoucnosti lidstva na Oxfordské univerzitě tvrdí, že se to dalo čekat. „Vždy je to tak, že když má nějaká varianta výhodu, že se umí šířit rychleji, tak v populaci převládne,“ říká vědec. Absolutní počty hospitalizovaných na ostrovech se ale podle něj rozhodně nedají porovnávat s předchozími vlnami.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Očkování v nemocnici Bulovka

Očkování by Kulveit doporučoval každému i ze zcela sobeckých důvodů. Ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Delta varianta koronaviru, dříve označovaná jako indická, ve Velké Británii nejvíc postihuje skupiny, které nejsou očkované či doočkované.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby

„Tato varianta se líp šíří a je agresivnější, takže má těžší průběhy nemoci. Taky se zdá, že proti ní hůř funguje jenom jedna dávka vakcíny. Výborně fungují vakcíny, které jsou v Česku nejrozšířenější – Pfizer/BioNTech a Moderna. Po jejich druhé dávce má většina lidí opravdu hodně vysokou hladinu protilátek a to funguje velmi dobře i proti deltě,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Kulveit dodává, že první dávka vakcíny by dobře dokázala ochránit před předchozími variantami koronaviru. „Hladina protilátek po jedné dávce nemusí být úplně dostačující, což je také důvod, proč Česká vakcinologická společnost doporučovala, že se musí počítat celé očkování,“ přibližuje.

Proto podle něj vakcinologové i Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) doporučují postupovat obezřetně a testovat při návratu z rizikových zemí i lidi s nedokončeným očkováním.

Kolektivní imunita až u 90 %

S novou delta variantou se podle Kulveita posouvá i hranice takzvané kolektivní imunity, přestože jasná shoda nepanuje.

„Odhady se různí. Počet lidí, kteří by měli být imunní, aby to covid skutečně zastavilo, může být hodně vysoko, až 90 procent populace,“ nastiňuje s tím, že záleží na vlastnostech konkrétní mutace koronaviru a jejím reprodukčním čísle i na sezonních vlivech.

Mezi imunní započítává i ty, kteří nemoc prodělali a kteří mají nějakou imunitu.

„Když se někdo odmítá očkovat, protože už nemoc prodělal, tak mu to nějakou imunitu dává. Ale celkově podíl imunních lidí na to, aby to deltu dokázalo v zimě zcela zastavit, je opravdu poměrně vysoký,“ shrnuje Kulveit.

„Pro řadu lidí to znamená, že jejich volba je: očkovat se, nebo ne. A kdo se neočkuje, tak nemá zdaleka malou pravděpodobnost, že covid dostane. V jeho vlastním zájmu bych očkování doporučoval.“

Onemocnět, nebo se očkovat?

Očkování by Kulveit doporučoval každému i ze zcela sobeckých důvodů, a to zejména těm, kteří argumentují nevyzkoušeností a rizikovostí vakcín. Pokud totiž člověk dostane byť mírnou formu covidu, může mít potíže i po vyléčení, nemluvě o pacientech, kteří museli do nemocnic.

Imunolog Hořejší: Očkování proti mutacím zabírá, ale musíme testovat. Bez ochrany jsou miliony lidí

Číst článek

„Je vidět, že to není žádná lehká nemoc. Takže mi přijde, že je pro každého výhodnější nechat se naočkovat. Když lidé říkají, že je to experimentální vakcína, tak já říkám, že virus provádí s tělem taky experimenty, u kterých navíc nevíme, co všechno napáchají. Nejjednodušší se je prostě naočkovat, a to úplně ze sobeckých důvodů.“

A jak by se mělo Česko na deltu připravit? „Je potřeba se připravit na všechny scénáře. Momentálně nikdo nedokáže říct, kolik se jí sem doveze a jak se tady bude šířit. Protože imunitní stav české populace je jiný než té britské.“

Nástroje jsou stále podobné. Podle Kulveita by se vyplatilo investovat do trasování a také víc kontrolovat cestovatele.

„Česko má na papíře pravidla, která jsou relativně přísná, ale můj pocit oproti Británii je, že se moc nedodržují. Když přijedu do Británie, tak mi někdo pravidelně zavolá, jestli jsem v karanténě a jestli znám příznaky nemoci a jdu na testy. Prostě to někdo kontroluje. Ale když přijedu do Čech, tak vyplním formulář, ale vlastně ani nevím, že by se s ním nějak dál pracovalo,“ říká Jan Kulveit a dodává, že oproti Česku je v Británii nemyslitelné falšovat si negativní testy na koronavirus.

Celý rozhovor Interview Plus najdete v audiozáznamu, ptal se Jan Bumba.

Jan Bumba, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme