Opičí neštovice se nezvykle šíří v Evropě, roli hraje sex. Jaké jsou příznaky? A funguje očkování?
Onemocnění opičích neštovic se v těchto dnech nezvykle šíří Evropou. Riziko přenosu je podle odborníků vysoké zejména při sexuálních aktivitách. Speciální léky sice neexistují, většina pacientů se ale uzdraví. Co o opičích neštovicích víme? A je důvod k obavám? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na osm základních otázek.
Co jsou opičí neštovice?
Opičí neštovice dostaly název podle opice makak, u které byl virus objeven koncem 50. let 20. století ve výzkumné stanici.
První případ u člověka byl poprvé zaznamenán v 70. letech 20. století v Demokratické republice Kongo, následně i v dalších zemích střední a západní Afriky.
Počet případů v západní Africe se v posledním desetiletí zvyšoval. Onemocnění se mimo Afriku objevilo i v minulosti, současný rozsah nákazy je ale nezvyklý.
Jaké jsou příznaky?
Česko má první případ opičích neštovic. Pacient je v pražské Ústřední vojenské nemocnici
Číst článek
U lidí jsou příznaky opičích neštovic podobné, ale mírnější, než příznaky pravých neštovic. Inkubační doba je 6 až 16 dní, může být až 21 dní.
Mezi první příznaky patří horečka, zimnice, bolesti hlavy nebo svalů. Po jednom až třech dnech se objeví typická vyrážka, tedy neštovice, která je často vidět nejprve na obličeji, poté se šíří na další části těla.
Jak jsou nakažlivé?
Původní nákaza se přenášela ze zvířat na člověka – kousnutím, poškrábáním, přípravou masa divokých zvířat nebo kontaktem s jejich tělními tekutinami. Nemusí jít pouze o opice, roli mohou hrát také hlodavci nebo malí savci jako veverky, krysy nebo třeba psouni.
Přenášet se ale virus může i z člověka na člověka. Do těla se dostává dýchacími cestami a také při poranění kůže, stačí i drobné oděrky, kontaktem s tělními tekutinami nebo přes kontaminované oblečení a ložní prádlo.
„Přenos opičích neštovic není zase tak snadný, aby lidé byli v nějakých obavách, že se mohou někde nakazit,“ upozornil předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Podle Státního zdravotního ústavu je pravděpodobnost přenosu bez blízkého styku nízká. Naopak pravděpodobnost šíření při blízkém kontaktu, například během sexuálních aktivit, je podle ústavu vysoká.
„V současné situaci je pozorována neobvykle vysoká frekvence přenosu infekce z člověka na člověka a pravděpodobně dochází ke komunitnímu přenosu bez předchozího cestovatelské anamnézy do endemických oblastí,“ doplnil ústav.
Organizace spojených národů pro boj s AIDS informovala, že značná část nedávných případů opičích neštovic byla zjištěna u homosexuálů, bisexuálů a dalších mužů, kteří mají pohlavní styk s muži. Zároveň varovala, že některé mediální zprávy o opičích neštovicích posilují homofobní nebo rasistické stereotypy a prohlubují stigma. A upozornila, že nakazit se může kdokoli.
Riziko je podle Státního zdravotního ústavu nyní vyšší také u lidí, kteří mají příležitostný sex nebo více sexuálních partnerů.
Jak se léčí?
Léčí se pouze symptomy. Speciální léky proti opičím neštovicím neexistují. U závažných případů lze zvážit léčbu antivirotiky. Nemoc obvykle trvá dva až čtyři týdny, většina pacientů se uzdraví.
Při podezření na tuto nemoc musí být pacient izolován, ať už doma, nebo v nemocnici, tam k němu chodí zdravotníci v osobních ochranných pomůckách jako v případě covidu-19.
Úmrtí na opičí neštovice?
Studie z Afriky prokázaly smrtnost asi 3,6 procenta, u neočkovaných proti pravým neštovicím až deset procent. Ohroženi jsou zejména lidé s oslabenou imunitou, smrtnost je vyšší u dětí a mladých dospělých.
Dá se proti opičím neštovicím očkovat?
Před nákazou opičími neštovicemi může chránit očkování proti pravým neštovicím. Problém ale je, že vakcína nemusí být hned dostupná.
Opičí neštovice? Nejsou nic nového, není důvod k panice, uklidňuje vakcinolog Chlíbek
Číst článek
„Proti pravým neštovicím se v Česku s očkováním skončilo v roce 1980,“ upozornil v rozhovoru pro Radiožurnál předseda České vakcionologické společnosti Chlíbek.
Navíc lidé, kteří se stihli očkovat do zmíněného roku, již chráněni také nejsou. Účinky vakcíny totiž nejsou celoživotní.
„Česká republika má zásoby staré původní očkovací látky. Zásoby jsou strategické pouze pro případ možného teroristického zneužití. Jinak se tato vakcína běžně nevyrábí, není dostupná,“ doplnil.
Kde se onemocnění nově vyskytuje?
Opičí neštovice nyní nově hlásí Německo, Velká Británie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Švédsko, Dánsko, Skotsko, Belgie, Francie, Kanada. V Česku byl v úterý potvrzen první případ tohoto onemocnění. „Je to poprvé, kdy jsou v Evropě hlášeny řetězce přenosu bez známých epidemiologických vazeb na západní a střední Afriku,“ upozornil Státní zdravotní ústav.
Je důvod k obavám?
Podle Chlíbka důvod k obavám není. „Úplně mě to nezneklidňuje, protože to není nové onemocnění,“ uvedl.
V Evropě je podle něj hlášených kolem 40 případů, dvě hospitalizace a žádné úmrtí. Světová zdravotnická organizace oznámila, že k 21. květnu obdržela hlášení o 92 nemocných ve 12 členských státech, kde se nemoc obvykle nevyskytuje.
V roce 2003 bylo ve Spojených státech hlášeno 72 případů a 16 hospitalizací, upřesnil Chlíbek pro srovnání.
