Otužování je gymnastika pro cévy. Stačí si vzít o vrstvu méně a vystoupit z komfortu, radí lékařka
Změny teplot představují zátěž pro srdce a cévy. Podle kardiologů ale právě změnami teplot můžeme cévní systém natrénovat, aby je lépe snášel. „Začala bych odkládáním svršků neboli otužováním vzduchem. Neměli bychom se tolik oblékat. A tomu už se dá říkat otužování. Vystoupíme z tepelného komfortu a je nám to trochu nepříjemné. Ale bez vystoupení z komfortní zóny nedosáhneme v životě ničeho,“ tvrdí kardioložka Eva Kociánová.
Jedním z cílů otužování je podpořit zdravou pružnost cév. Ty se při snížení teploty stahují, při zvýšení zase roztahují.
Poslechněte si celý pondělní souhrn novinek ze světa vědy a zdraví. Uslyšíte nejen o otužování, ale i o novém způsobu třídění odpadu. Provází Jan Burda
„Otužování je něco jako cévní gymnastika. U zdravého člověka jde hlavně o reakci podkoží a vyrovnávání teplot. Pokud je horko, tak se organismus ochlazuje tím, že roztahuje podkožní cévy. Pokud to nestačí, tak roztahuje i cévy v dalších orgánech. A naopak když je zima, tak se cévy stahují, tím pádem i stoupá krevní tlak,“ popisuje základní princip lékařka Kociánová z 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a garantka naučného projektu Srdce v hlavě.
Každý máme cévy jinak pružné. A co je pro někoho zdravé utužování, to jinému může i nebezpečně rozkolísat krevní tlak. Nejde přitom tolik o rozdíl teplot, ale o to, jestli se dostaneme do chladu postupně, nebo naráz.
„Pacienti, kteří mají ztuhlé cévy, vyjdou ráno na chladný vzduch, nadechnou se a mohou mít projevy horšího dokrvení organismu.“
Eva Kociánová
Lékařka Kociánová upozorňuje, že podle jedné švédské studie dostávají Švédové infarkt ráno, když vyjdou z teplého domova do mrazivého dne a rozčílí se. Cévy se jim totiž stáhnou a prudce se jim zvýší tlak
„I v našem mírném pásmu to pociťujeme na kardiologických odděleních. Pacienti, kteří mají ztuhlé cévy, vyjdou ráno na chladný vzduch, nadechnou se a mohou mít projevy horšího dokrvení organismu. Paradoxně nám pomáhají respirátory, které vdechovaný vzduch oteplují a zvlhčují,“ říká Kociánová.
Akutní stres a ten dlouhodobý
Otužování člověku prospívá jako prevence. Když už ale člověk nějakým zdravotním problémem trpí, přílišné střídání teplot mu nemusí prospět, ale může naopak stav zhoršit. A to platí pro cévní systém i pro imunitní systém.
„Akutní stres, to znamená krátkodobě působící, může stimulovat imunitní systém. My víme, že si s ním nějak poradíme, že to bude třeba jen na krátkou chvíli. Naopak pokud je to dlouhodobé vystavení, tak na to imunitní systém reaguje většinou imunosupresí,“ upozorňuje imunoložka Jitka Petanová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Když jsou naše cévy pořád roztažené, tak se stanou línými a přestanou fungovat, jak mají. To vůbec není zdravé.“
Eva Kociánová
Zdravá míra stresu je podle odborníků individuální. Někdo snese sprchování studenou vodou, pro jiného je to krátká procházka v rozepnutém kabátě bez čepice. Prakticky každému ale prospěje, když nebude mít doma příliš přetopeno, dodává kardioložka Eva Kociánová:
„Mluvíme o takzvaném zchoulostivění. Když jsou naše cévy pořád roztažené, tak se stanou línými a přestanou fungovat, jak mají. To vůbec není zdravé. Přetopené místnosti vedou k tomu, že hůř se soustředíme a hůř spíme.“
