Postcovidový syndrom může trvat měsíce. Nový manuál poradí lékařům, jak postupovat

Covid-19 může znamenat i dlouhodobé zdravotní problémy. Někteří pacienti se na své lékaře obracejí i tři a více měsíců po prodělaném onemocnění – trápí je problémy s dýcháním, únavou nebo kašlem. Nový manuál ministerstva zdravotnictví určí, jaká vyšetření by jim lékaři měli udělat a jak je dlouhodobě sledovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pacienti, kteří prodělali covid mají zdravotní problémy trvající až tři měsíce. Ilustrační foto | Foto: David W. Cerny | Zdroj: Reuters

Strategii věnující se péči o pacienty s takzvaným postcovidovým syndromem připravila Česká pneumologická a ftizeologická společnost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý magazín Experiment z 28. listopadu 2020

Cílit by měla primárně na dvě skupiny nemocných – na pacienty po propuštění z nemocnice po těžkém covidu a na pacienty, kteří mají respirační a jiné syndromy déle než 12 týdnů.

Právě ti by měli být pod dohledem plicních ambulancí a praktických lékařů.

„Tyto odbornosti zařídí, že každý, komu nebude dobře ještě tři měsíce po prodělaném covidu, bude mít možnost navštívit covidovou kliniku, která se o něj postará. Vyšetří plicní funkce a udělá minimálně rentgenový snímek hrudníku,“ popisuje Radiožurnálu vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek.

Systém pro dlouhodobou péči

Docent Koblížek je přednostou plicní kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde provádí dlouhodobou studii s vyléčenými pacienty. Respirační potíže se prý projevují u necelé poloviny z nich. 

‚Část kriticky nemocných si následky nese i půl roku.‘ Důležitý je přiměřený pohyb, radí lékař

Číst článek

S čím se takoví pacienti na své lékaře obracejí nejčastěji? „Určité procento pacientů, kteří prodělali covid, si stěžuje na to, že mají přetrvávající dechové potíže, kašel, chronickou únavu a tak dále. Tito lidé se na nás samozřejmě obracejí, jsou vyšetřováni, dělá se u nich rentgen plic. Tady jde o to, aby tato péče dostala nějaký systém a nějaká pravidla,“ zdůrazňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Aby taková pravidla mohlo ministerstvo zdravotnictví přijmout, musí nejprve upravit vyhlášku takzvané dispensární péče. „Jednáme s přizváním nejen pneumologické společnosti, ale také praktických lékařů. Řešíme, co by mělo být změněno v takzvané dispensární vyhlášce. Další, kdo musí rozhodnout o možnostech, jsou pojišťovny. Začátkem nového roku by toto mohlo být vyřešeno,“ vysvětluje náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Urychlení vakcíny na koronavirus nešlo na úkor bezpečnosti, ujišťuje epidemiolog Chlíbek

Číst článek

Aktuálně se jedná pouze o sledování respiračních potíží, neznamená to ale, že se do manuálu nakonec nedostanou i doporučení pro jiné lékaře. „Postiženými orgány mohou být srdce, může to být centrální, periferní nervový systém, zažívací trakt, ale i dopad na imunitní systém. To teprve budeme odhalovat a může se i rozšiřovat pozdější spektrum sledovaných vyšetření.“

Kvůli možným problémům se srdcem plánuje svá vlastní doporučení pro lékaře ještě do konce roku zveřejnit také Česká kardiologická společnost.

Matěj Skalický, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme