Horečka, nateklá víčka, problémy se srdcem. Stále není jasné, které děti postihne postcovidový syndrom

Zánětlivý postcovidový syndrom (PIMS-TS) postihl od začátku pandemie v Česku takřka 400 dětí. Onemocnění se projevuje zhruba po třech týdnech od nákazy covidem-19. Postihnout může každé dítě bez ohledu na průběh nemoci. Lékaři ale dokážou předvídat, kdy budou případy se syndromem PIMS-TS přibývat. Podle nich následuje velká vlna tři až šest týdnů po velké vlně covidu. Nárůst očekávají i u varianty omikron, pomoci by mohla vakcína proti covidu.

Tento článek je více než rok starý.

Věda Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dítě, vyšetření, pediatr, lékař (ilustrační foto)

Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Mezi příznaky zánětlivého syndromu patří vysoká horečka, bolest břicha, kožní vyrážka nebo i nateklá oční víčka. Takové příznaky se ovšem nemusí projevit u každého dítěte.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se projevuje zánětlivý syndrom PIMS-TS? Kam se za sto let od první injekce inzulinu posunula léčba cukrovky? A jak může virtuální realita pomoci při léčbě psychických poruch? Poslechněte si celou Vědu Plus

Jan Lebl z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol pro Český rozhlas Plus říká, že každé takové dítě je na první pohled vážně nemocné, a pokud se syndrom nezachytí včas, může poškodit srdce.

„Toto zánětlivé onemocnění postihuje srdeční sval - stažlivost srdečního svalu, tím pádem se snižuje efektivita práce srdce. Srdce tak přečerpává do těla méně krve, než je potřeba,“ vysvětluje pro český rozhlas Plus Lebl.

Lékař Jan David ze stejné kliniky doplňuje, že část pacientů vyžaduje i oběhovou podporu funkce srdce. „Srdeční postižení se objevuje obecně zhruba u 40 procent pacientů s diagnózou PIMS-TS,“ popisuje David.

A část těchto dětí vyžaduje i oběhovou podporu funkce srdce. „Srdíčko nefunguje tak, jak by mělo. Není to jenom snížená funkce, ale je potřeba i léková podpora, aby srdíčko fungovalo správně. To se týká asi 20 procent dětí,“ dodává David.

Multisystémový syndrom komplikuje činnost i jiných orgánů. „Může vést k rozvoji šokového stavu s nedostatečným prokrvením jednotlivých tělních orgánů a to nakonec může vyústit v selhání dalších orgánů. Zejména k selhání ledvin,“ pokračuje Lebl.

To se pak projevuje poklesem tvorby moči a postupném městnání vody v těle. A všechny tyto problémy podle profesora Lebla bezprostředně ohrožují život pacienta.

Nevíme, které dítě PIMS postihne

Děti a adolescenti se léčí pomocí infuze imunoglobulinu a infuze kortikoidů. „Oba tyto způsoby léčby jsou zaměřené na to, aby se zasáhlo do aktivity vlastního imunitního systému. Aby se utlumila abnormálně aktivní imunitní reakce, která se v té chvíli v těle rozvíjí,“ přibližuje Lebl.

‚Mami, neumřu?‘ Přibývá dětí s postcovidovým syndromem, důležité je odhalit ho včas

Číst článek

Pediatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně vydala už v prosinci 2020 doporučení, jak k léčbě syndromu PIMS-TS přistupovat.

Lékaři neví, proč se u některých dětí zánětlivý syndrom rozvine a u jiných nikoliv. Průběh onemocnění covid-19 nemá na rozvinutí syndromu PIMS-TS vliv.

„Děti zřejmě budou mít nějakou genetickou vlohu, která je bude předurčovat k tomu, že mají ‚smůlu nebo větší riziko‘ a PIMS se u nich rozvine. To je samozřejmě předmětem studií, ale v současné době se přesně neví, proč a které děti PIMS rozvinou,“ říká pediatr David.

Proč děti?

Dalším předmětem studií je i to, proč se onemocnění tímto syndromem objevuje zejména u dětské populace. Podle Lebla existuje teorie, že koronavirus poškodí ve střevě takzvaný zonulin, tedy látku, která spojuje buňky střevní sliznice, a znemožňuje tak prostup cizorodých antigenů do okolních tkání a do krve.

„Pokud by koronavirus dokázal narušit ochrannou vrstvu, která mezi těmi buňkami je, tak se dostávají do krve takzvané superantigeny, což jsou látky běžně obsažené ve střevním obsahu, ale tělo je před nimi chráněno tou bariérou,“ vysvětluje Lebl.

Šéf zdravotnických statistiků: Vlna omikronu bude velmi rychlá, na vrchu se udrží relativně krátce

Číst článek

Očkování dětí proti covidu-19 by pak mohlo podle oslovených lékařů syndrom PIMS-TS eliminovat.

„Odborné pediatrické společnosti doporučují očkování i v této dětské věkové skupině. A to z toho důvodu, že vakcína může zabránit rozvoji tohoto syndromu,“ zdůraňuje lékař David. „Aby se PIMS-TS u dítěte rozvinul, tak musí primárně prodělat onemocnění koronaviru.“

Doporučení k očkování dětí a adolescentů vydala Česká vakcinologická společnost v prosinci 2021, děti ve věku od 5 do 11 let je možné k vakcíně registrovat od poloviny loňského prosince.

„Když jich bude méně infikovaných, tak logicky bude mít i menší výskyt PIMS-TS,“ dodává Jan Lebl. „Očkování přes všechny výhrady a dokonce určitá zklamání, která se s ním v současné době spojují, velmi významně snižuje riziko infekce.“

Poslechněte si celou reportáž Kateřiny Vavřínové. V souhrnu Vědy Plus se dozvíte, že uplynulo 100 let od podání první inzulinové injekce. A kalifornští vědci oznámili, že „našli paralelní cestu“, jak léčit cukrovku nezávisle na inzulinu.

Kateřina Vavřínová, Renata Kropáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme