„I když se prodlužuje věk dožití, ženy mají menopauzu stále v padesáti, protože biologická podstata našeho těla se nemění,“ říká onkogynekolog Jiří Sláma. Nejvíce podle něj preventivní gynekologické prohlídky zanedbávají hlavně ženy ve věku od 55 let, přitom jde ale o skupinu, která je ohrožena rakovinou děložního čípku. V jaké fázi rakoviny se na onemocnění většinou přijde? A jak se léčí?

Praha 10:47 24. července 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dříve bylo toto onemocnění velmi vzácné. V současnosti se ale v populaci projevuje stále častěji. „Obávám se, že mnoho onemocnění musíme dát do jakéhosi šuplíčku, který nazveme onemocnění civilizační. Toto je jedno z nich. Je to dáno výdobytky moderní civilizace a mnoha faktory.“

„Znamená to možná třeba odkládání první gravidity na vyšší věk. Znamená to jistě možnost léčení některých chronických stavů, které dříve ženám neumožňovaly dožít se třeba vyššího věku a tak podobně,“ nastiňuje šéf gynekologického oddělení gynekologicko-porodnické kliniky u Apolináře v Praze Sláma.

„Kovaný porodník vám řekne, že ideální je porodit do 25 let, protože je to tak prostě biologicky ideální. To, že se prodlouží věk dožití, neznamená, že se prodlouží fertilní, tedy plodný věk. Ženy prostě mají přechod v 50 letech. Ta biologická vlastnost našeho těla je nějakým způsobem programovaná, moc se nemění.“

„Považuji za velmi rozumné, když ženy porodí své první děťátko alespoň do 30 let. A malinko mě trápí, když přicházejí pacientky těsně před čtyřicítkou. My s nimi diskutujeme často třeba přítomnost nějakého abnormálního nálezu, typicky na děložním čípku. A jejich odpověď bývá: ‚Já o děťátku budu v následujících letech teprve uvažovat‘. To biologicky asi není úplně správné a často to vede k rozčarování těch pacientů,“ upozorňuje Sláma.

Studie zvaná Libuše

Téměř dva a půl tisíce žen se během tří let zapojilo do unikátní české studie, která dostala název Libuše. Studii uzavírali vědci koncem loňského roku. „Náš cíl byl nabídnout ženám, které se chovají zodpovědně a pravidelně dochází na gynekologické preventivní kontroly, možnost být poněkud citlivěji testovány,“ vysvětluje.

„To znamená, že kromě standardních stěrů, které se jim každý rok prováděly, jsme jim nabídli ještě stěr na přítomnost původce rakoviny děložního čípku a testovali jsme, jestli touto strategií získáme větší šanci, jak detekovat přednádorová stádia s větší frekvencí, s větší citlivostí, a tím pádem ženám, které se chovají zodpovědně, snížíme šanci, že by mohly mít detekovanou rakovinu děložního čípku.“

Za klíčové označuje docházení na gynekologické preventivní kontroly. „Prevence umožní detekovat rakovinu děložního čípku ještě ve stádiu předrakovinovém, tedy ne diagnostikovat rakovinu, ale diagnostikovat onemocnění, které rakovině předchází a které umíme naprosto dokonale léčit.“

Pomoc ženám z okraje společnosti

„Ty ženy, které nedochází, jsou o tuto situaci ochuzeny, protože přednádorová stádia a dokonce i časná stádia rakoviny jsou bezpříznaková. Takové ženy přichází obvykle pozdě v situaci, kdy naše šance vyléčit je velmi limitovaná,“ vysvětluje.

Pomoc ale samozřejmě chtějí i ženám, které na pravidelné kontroly nedochází. „My jsme ale neusnuli na vavřínech s tím, že se budeme starat jenom o ženy, které pravidelně na gynekologické preventivní kontroly chodí. Ale společně s ÚZIS jsme rozeběhli velký projekt, který už je také zfinalizovaný, ale ještě se čeká na analýzu všech konečných dat.“

„Ženám, které se víc než tři roky neúčastnily pravidelné gynekologické preventivní kontroly, jsme poslali domů moderní HPV DNA test, který má obrovskou výhodu, že si ho žena může provést sama doma. A teď analyzujeme, jaká byla návratnost testů, kolik žen zareagovalo, a jaká byla záchytnost přednádorových změn u těch žen, které jsme vyzvali, aby posléze navštívily gynekologa.“

Určitá data už Sláma má, kompletní výsledky zatím však prozradit nemůže. „Ukazuje se ale, že využití některých komunitních pracovníků – kdy zdravotník, zdravotní sestřička nebo sociální pracovník přijde do populace žen, které jsou na okraji společnosti, a nabídne jim ten test – by mohlo být excelentní strategií, jak této populaci, která je v extrémním riziku vzniku rakoviny děložního čípku, významně pomoci.“

Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové.

Karolína Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít