Češi s Američany vyvíjí látku, která by mohla ničit rakovinu. Od investora získali podporu 800 milionů
Tým vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd vyvinul společně s vědci z Johns Hopkins University v americkém Baltimoru látku, která by v budoucnu mohla léčit rakovinu. V těle nahrazuje glutamin, narušuje metabolismus nádorových buněk, a tím je zabíjí. Projekt získal významnou investici 40 milionů dolarů, v přepočtu přes 800 milionů korun, sdělili zástupci ústavu Radiožurnálu. Lék by se tak mohl objevit na trhu už za šest let.
„Základ vznikl ve vědecké spolupráci mezi Ústavem organické chemie a biochemie a Johns Hopkins. Navazovalo to na dlouhodobou předchozí spolupráci a to, že se ti vědci znají a důvěřují si. Je to hodně o té důvěře,“ vysvětluje Radiožurnálu Jaromír Zahrádka, ředitel i&i Prague, přidružené společnosti Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Americký investiční fond Deerfield se rozhodl investovat v přepočtu zhruba 800 milionů korun do vývoje látky, která v lidském těle nahrazuje glutamin a vybíjí tak rakovinové buňky. Reportáž o úspěchu českých vědců připravil Vojtěch Koval
Pražský ústav a baltimorská Johns Hopkins University skrze takovéto přidružené společnosti založili takzvaný spin-off, firmu Dracen Pharmaceuticals, do které vložili své licence na vývoj látky na léčbu rakoviny.
„Vznikl proto, že v tuto chvíli není možné takovou látku dostat rovnou jako licenci do velké farmaceutické firmy. Proto jsme se společně rozhodli, že uděláme takový spin-off. Vznikl tým vědců a lidí, kteří pracovali na vývoji, a přidalo se k tomu pár dalších lidí, třeba jako Thom Estok, ředitel společnosti, který má zkušenost a už několik takových firem rozjel,“ popisuje Zahrádka.
Cílem firmy Dracen je teď dokončit vývoj léku až do první fáze klinického testování, kdy látku vyzkouší první lidští pacienti. Pokud by byl projekt úspěšný, předpokládá se, že firmu odkoupí velká farmaceutická společnost a uvede lék na trh.
„Je tam několik strategií, ale asi ta úplně hlavní je, že přijde velká farmaceutická firma, která hledá nové léčivo do svého portfolia a hledá něco, co už bylo ověřeno na pacientech. Tato firma buď celou tu malou společnost Dracen koupí včetně licenčních práv a veškerého know-how a začne ten lék vyrábět a prodávat, nebo koupí jen licenci, ale ta první možnost je asi nejpravděpodobnější,“ uvádí Jaromír Zahrádka.
Společnost s potenciálem
Samotná výše investice, kterou firma Dracen dostala od investičního fondu Deerfield, tedy zhruba 800 milionů korun, podle profesorky Barbary Slusher z Johns Hopkins University není v amerických poměrech tak neobvyklá.
„Většinou se tak děje proto, že investiční fondy chtějí dát významnou částku společnosti, o které si myslí, že má potenciál a chtějí jí pomoct k úspěchu. Nechtějí investovat do spousty malých podniků - raději si vyberou jeden projekt, který podle nich bude fungovat,“ popisuje Radiožurnálu.
Česká republika opustila nejhorší světové statistky, rakoviny tlustého střeva a konečníku ubývá
Číst článek
Přesto je podle Jaromíra Zahrádky výjimečné, aby investiční fond jedinou investicí pokryl vývoj nějakého léku až do klinického testování.
„Většinou se to dělá tak, že se zainvestuje 10 milionů dolarů a potom dalších 30, v nějakém postupném sledu. Tady to investor vyhodnotil tak zajímavé, že to vlastně dal najednou. Sice tam jsou nějaké milníky, ale smlouva je uzavřena na celou dobu,“ uzavírá.
Ústav organické chemie a biochemie připravil zatím dvě verze látky, která v těle nahrazuje glutamin a narušuje metabolismus nádorových buněk. Z těch se teď tým firmy Dracen bude snažit vyvinout požadovaný lék. Práce českých vědců tím ale nekončí.
„Snažíme se vyvinout nové látky, říká se tomu backup neboli záložní. V případě, že se ukáže, že je u těch současných někde závažný problém, tak mít v záloze další látku, která by to vyřešila. Naše látky samozřejmě nejsou optimální a nikdy žádná látka nebude. Například máme problém s rozpustností,“ říká doktor Pavel Majer z ÚOChB.
Koncem roku 2019 chce firma Dracen podat přihlášku nového léčiva, takzvaný IND, následně by mohli lék vyzkoušet první pacienti.
