Česko umí bojovat s rakovinou. Ve srovnání skončilo na osmém místě, zaostává ale psychologická péče
Česká republika se poprvé zapojila do prestižního mezinárodního výzkumu Připravenosti země na boj s rakovinou. Sledovaný index každoročně sestavuje britský byznysový týdeník The Economist a za Česko se na něm teď podílela biotechnologická společnost SOTIO ze skupiny PPF. Česká republika je v porovnání s dalšími 28 zeměmi na světě nadprůměrně připravená řešit onkologická onemocnění: celkově je na osmém místě.
Za takzvaným Index of Cancer Preparedness stojí analytická divize The Economist Intelligence Unit. V jeho vyhodnocování se experti ptají například na to, jak státy dokážou snížit úmrtí na rakovinu nebo jak kvalitní je péče o pacienty, kteří rakovinu přežili.
Do výzkumu se zapojuje 29 zemí ze všech světadílů a letos poprvé i Česká republika.
Účast tuzemska iniciovala biotechnologická firma SOTIO ze skupiny PPF. Na prvním místě čerstvého žebříčku, který má Radiožurnál exkluzivně k dispozici, je Austrálie, dále Kanada či Německo. Naopak na samotném konci se umístily Rumunsko a Indie, úplně poslední je Egypt. Až za Českou republikou skončily třeba Švédsko, Jižní Korea nebo Japonsko.
45 ukazatelů
Index hodnotí celkem 45 ukazatelů z oblasti zdraví, lékařské vědy, dostupnosti péče nebo prevence. Velmi dobře naše země vyšla například v oblasti hustoty radiačních nebo klinických onkologů v přepočtu na obyvatele. Máme také dobré screeningové programy.
‚Škoda, že paní nepřišla o rok dřív.‘ Kvůli covidu ubylo žen, které chodí na prevenci rakoviny prsu
Číst článek
V České republice teď fungují screeningy rakoviny prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku, které jsou součástí pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa.
Analytici vyzdvihují také očkování proti HPV, tedy lidskému papilomaviru, který může u žen způsobit rakovinu děložního čípku, u mužů pak vznik bradavic. Toto očkování je u nás nepovinné, ale ve věku mezi 13. a 14. rokem ho hradí pojišťovny. A plošný mamografický screening u žen od 45 let byl zahájen v roce 2002. Veškeré podrobnosti ke zmíněným preventivním programům najdou lidé třeba na webu Národního screeningového centra.
Naopak prostor pro zlepšení analytici vidí v tom, aby měli onkologičtí pacienti snadný přístup k psychologům. Data získávají třeba od Světové zdravotnické organizace, z národních zdravotních statistických registrů i na základě rozhovorů s experty v každé zemi.
„Česká republika obstála velmi dobře, co se týče celkového zdravotního systému, kde skončila těsně mimo horních pět, hlavně co se týče dostupnosti léčby,“ shrnuje pro Radiožurnál Matúš Sámel, analytik z The Economist Intelligence Unit v Londýně.
„Kde trochu překvapivě zaostává, je kategorie zaměřená na regulaci a strategii. Ta slabá stránka se týká národní koordinací a národních strategií.“
Kubek: Dopad pandemie uvidíme na onkologických pacientech, přijdou až v pokročilých stadiích rakoviny
Číst článek
Statistici sledují také relativní pětileté přežití rakoviny. Ukazuje pravděpodobnost, že pět let po objevení nádoru bude pacient naživu v porovnání se stejně starým pacientem bez nálezu. U některých typů rakoviny jsou čísla velmi pozitivní a ukazují, že diagnóza rakoviny rozhodně neznamená smrt v řádech měsíců nebo let. Například u štítné žlázy nebo varlete se tento údaj blíží až k hodnotě 100 procent.
Zasáhnout mitochondrie
Čeští vědci se podílí i na vývoji nových léků proti rakovině. Například látka s označením DRP-104, kterou vyvinul tým Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Univerzity Johnse Hokpinse v americkém Baltimoru, nahrazuje v těle glutamin.
Tím narušuje metabolismus nádorových buněk a zabíjí je. Už při testech na zvířecích buňkách vědci například potvrdili, že lék může velmi dobře fungovat v kombinaci s imunoterapií.
Klinická studie ve Spojených státech oficiálně začala loni. Celkem se do ní má zapojit necelých 250 pacientů s nádory na plicích nebo hrtanu. Cesta přípravku, který už získal název sirpiglenastat, na trh, bude ale ještě několik let trvat.
Dalším nadějným přípravkem s českým podpisem je látka s označením Mitotam. Jak už název napovídá, souvisí s mitochondriemi. Tyto malé útvary mají pro většinu buněk zásadní funkci. Mitochondrie jsou totiž v podstatě mikroelektrárny dodávající energii.
Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu Akademie věd se svým týmem na Mitotamu pracuje několik let. V první fázi klinických studií už lék pomohl asi deseti tuzemským pacientům.
„My jsme v té první fázi určité výsledky viděli a to nám dává naději, že fáze dvě má smysl. U některých pacientů se nám podařilo nádor stabilizovat, u několika pacientů se ho podařilo zmenšit. Zasáhnout mitochondrie, někdy říkáme, že zasáhneme Achillovu patu nádorové buňky, se zdá být takovým cílem. Buňka se z toho nevzpamatuje a nezbývá jí než spáchat buněčnou sebevraždu,“ říká.
V aktuálně připravované druhé fázi klinických studií Mitotamu by už mohly být stovky lidí. Zaměřená by měla být především na nádory ledvin, u kterých zatím vědci zaznamenali nejlepší výsledky.
Čeští vědci nutí rakovinné buňky ‚páchat‘ sebevraždu. Lék Mitotam čeká druhá fáze testování
Číst článek
Růst zpomaluje
Počet nových případů rakoviny v Česku dlouhodobě roste. Podle údajů Národního onkologického registru Ústavu zdravotnických informací a statistiky lékaři ročně diagnostikují téměř 90 tisíc zhoubných nádorů. Tempo růstu ale v poslední době zpomaluje. Nejčerstvější komplexní údaje jsou za rok 2018 a z nich můžeme vyčíst, že bylo nových zhoubných nádorů odhaleno 822 v přepočtu na 100 tisíc osob.
Dlouhodobě je incidence mírně vyšší u mužů než u žen. Mezi nejčastější zdravotní komplikace v tomto ohledu jsou u nás zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku, poté prostaty, prsu u žen, dále jsou to pak zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic.
Česká republika v počtu nových případů u některých zhoubných nádorů v Evropě obsazuje přední příčky statistik: třeba u ledvin je to druhé místo, u slinivky břišní místo třetí. Počet zemřelých na zhoubné nádory v Česku se dlouhodobě nezvyšuje, ročně jde o zhruba 27 tisíc lidí. Po kardiovaskulárních chorobách jsou ale nejčastější příčinou úmrtí.
