Na rakovinu tlustého střeva umírá o čtvrtinu méně Čechů než před 10 lety. Prevence se ale lidé stále bojí
Rakovina tlustého střeva je v Česku stále jedním z nejčastějších onkologických onemocnění - dnes na něj ale umírá o čtvrtinu méně lidí než před deseti lety. Může za to lepší životní styl Čechů, ale taky včasné zachycení nemoci ještě před vznikem samotného nádoru díky takzvanému screeningu.
„Když mi sdělili, že mám zhoubné onemocnění, ten den jsem nastartovala sekačku a šla jsem sekat zahradu. A když jsem o tom přemýšlela, říkám si: No, mám rakovinu, co dál. A já jsem si v ten moment uvědomila, že tu zahradu chci sekat ještě na podzim a další léto,“ vzpomíná pro Radiožurnál paní Věra na den, kdy se od lékařů dozvěděla, že má agresivní nádor konečníku. Rakovina byla ve druhém stadiu ze čtyř.
Řada lidí se vyšetření tlustého střeva vyhýbá kvůli strachu z bolesti. Je to opodstatněné? Odpověď najdete v reportáži Janetty Roubkové
„Prožila jsem velmi náročnou chemoterapii, dostala jsem taky 33 dávek ozařování současně,“ vypráví. Teď jí rakovinu připomíná stomický pytlík - tedy umělý vývod z tlustého střeva. Ne každý se ale s onkologickým onemocněním tlustého střeva popere tak statečně. Ročně na tento typ nádoru u nás umírá přes 3,5 tisíce lidí. Je to ale o čtvrtinu míň než před deseti lety.
„Je to dáno dvěma faktory, jednak tím, že se daří vyhledávat ta předchorobí, to znamená, že se odstraní onemocnění, které by mohlo vést ke vzniku nádoru. Dále pak, že to je skupina pacientů, u kterých se najde ten nádor včas, to znamená, že je to ve stadiu, které je velmi dobře řešitelné,“ vysvětluje důvody přednostka onkologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová.
Preventivní vyšetření
Důležitou roli v tom hraje i preventivní vyšetření. Takzvaný screening by měl jednou za rok podstoupit každý člověk starší 50 let. Nemusí se přitom hned jednat o kolonoskopii.
„Tohle je speciální zkumavka na odběr vzorku stolice, který pacient provádí doma ve svém prostředí a takovou zkumavku získá od svého praktického lékaře nebo obvodního gynekologa každý pacient nad 50 let. Není to nic složitého, jen se ta štětička zasune do stolice, a pak se vloží do zkumavky. Sice je to poněkud nepříjemné pocitově, ale jiná možnost v současné době není a existují studie, které prokazují, že tento postup má vysoký záchyt i časných stádií, kdy je možné pacienty léčit a vyléčit,“ vysvětluje gastroenterolog Václav Šmíd z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Přelom v léčbě rakoviny? Vědci objevili protinádorové účinky v léku pro alkoholiky
Číst článek
Lidé nad 55 let by pak měli absolvovat i kolonoskopii. Pojišťovny k tomu své klienty od roku 2014 přímo zvou. Zareaguje na to ale jen 40 procent z nich, řada lidí neodpoví ani na třetí pozvánku. Většinou proto, že mají strach z bolesti. To je ale podle Šmída zbytečné:
„Pacientům před vyšetřením dáváme léky, které tlumí bolest, navíc když to řeknu ošklivě, trochu pacienta oblbují, že si na to vyšetření nepamatuje. Často nám pacienti po vyšetření říkají, že nejhorší část byla příprava střeva, kdy se musí použít projímadlo, abychom střevo očistili.“
Odstranění polypů bez bolesti
Samotné vyšetření trvá asi 20 minut a dělá se přístrojem. Jeho nejdůležitější částí je hadička o průměru zhruba jeden centimetr. Na jejím konci je kamera a světlo.
„Kamera je stavěná na to, abychom byli schopni třeba z krátké vzdálenosti pozorovat sliznici střeva. Je to takové rybí oko, ale sliznice je také zakulacená. Tady na záznamu vidíme sliznici tlustého střeva, která je lesklá, odráží světlo kamery na konci endoskopu a tady tento veliký polyp, který je takový červený, prokrvácený, opravdu nevypadá hezky. Pakliže vidíme takovýto nehezký polyp, samozřejmě se ho snažíme vždy odstranit, pokud to jde, tak endoskopicky. Polyp jako zaškrtíte a potom ho uříznete,“ popisuje lékař.
Milimetrové až několikacentimetrové polypy je možné díky takovému vyšetření zachytit a odstranit ještě před tím, než se změní ve zhoubné bujení. Pacient přitom necítí žádnou bolest.
