Prymula o přeočkování proti covidu-19: U seniorů je to namístě, rozhodne se do čtyř týdnů

„Ukazuje se, že hladiny protilátek jsou poměrně slušné. Kdyby nehrozily mutace viru, tak by se přeočkovávalo třeba jednou za dva roky. Ale kvůli mutacím se hovoří o přeočkování jednou za rok,“ shrnuje v Pro a proti epidemiolog Roman Prymula. Ředitel společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil souhlasí, že mutace situaci komplikují a nevíme, jak dlouho protilátky vydrží. Preventivně proto navrhuje přeočkování už na podzim.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prymula poukazuje na to, že přeočkování by se přinejmenším mělo v budoucnu týkat seniorů | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Primárně je potřeba se zaměřit na seniory, první výsledky ukazují, že u nich jsou protilátky nižší než u zbytku populace,“ navrhl ve vysílání Českého rozhlasu Plus Vobořil z organizace, která také provozuje testovací a očkovací centrum.

Argumentuje tím, že preventivní přeočkování na podzim je nutné právě proto, že nevíme, jak rychle budou protilátky u seniorů klesat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mělo by Česko očkovat i třetí dávkou proti covidu-19? Koho a kdy? Hosty Pro a proti byli Roman Prymula a Jindřich Vobořil.

Epidemiolog, poradce prezidenta a ředitel Nemocnice AGEL Říčany Roman Prymula není osobně příznivcem toho, aby se zaváděla zásadní opatření jen proto, že něco nevíme. „Dánská studie jasně ukazuje, že protilátky po půl roce padají a jsou podstatně vyšší právě u mladších lidí.“

„Ale i z těch, kteří měli protilátky nízké, onemocnělo jen jedno procento. Takže svou úlohu hraje i buněčná imunita, kterou ale neumíme masově měřit. Proto si myslím, že ještě není takové riziko, abychom řekli, že budeme očkovat,“ odhaduje.

Vobořil doplňuje, že podle testů ti, kteří prodělali covid a byli očkováni, mají hladinu protilátek výrazně vyšší. „A to i když onemocnění prodělali v delším odstupu. Ale jako manažer služby nechci čekat, jestli možná nějaký problém nebude. Jsme zodpovědní za to, že nám lidé neumřou.“

„Jsou tu dvě různé cesty: třetí dávka není ničím riziková. A revakcinace je levnější než sledování protilátek. Ale ve chvíli, kdy nemáme dostatek vakcín, může být sledování protilátek jedna z cest. Chceme to dělat už jenom proto, abychom měli představu, jak situace vypadá,“ nabádá k opatrnosti Vobořil.

Času je do podzimu totiž podle něj málo. „Než vládní nařízení projdou celou mašinerií, tak může být pozdě,“ varuje před scénářem z loňského podzimu s tím, že i tehdy odborníci s příchodem léta varovali, že koronavirus z Česka nezmizel, vláda na to ale nereagovala. A později už měla rozšířená nákaza před různými opatřeními náskok.

Strategie přeočkování

Prymula vysvětluje, že imunitní odpověď u mladých a seniorů se liší. Proto se také na klíšťovou encefalitidu přeočkovává běžná populace po pěti letech, ti nad 65 let po třech.

„Totéž se může týkat covidu. I kdybychom se nerozhodli přeočkovat celou populaci, tak přeočkování seniorů je namístě. V horizontu čtyř týdnů by se mělo rozhodnout, jaká bude strategie o přeočkování,“ říká.

Právě na takové rozhodnutí Vobořil čeká. „Obávám se, že když se nepřipravíme na podzim a něco se odehraje jinak, než bychom si přáli, tak zase bude tlak tak obrovský, že nás to opět hodí do ročního uvažování, jestli zavřít ekonomiku,“ předpovídá ředitel Pomocných rukou. „A dopady už známe, proto je lepší přemýšlet nad tím včas.“

Pro mladé jen vakcíny od Moderny a Pfizeru, zvažují vakcinologové. Chystají nové doporučení

Číst článek

Bývalý ministr s odkazem na přípravu na podzim, po které volá Vobořil, poukazuje na ty, kteří se nechtějí očkovat. „Je jich velká skupina. Navodit kolektivní imunitu u některých onemocnění prostě nejde a u covidu je to na hraně. Každopádně by to mělo stát na obrovských číslech proočkovanosti. Proočkovat naši dospělou populaci na 85 procent však vidím jako nerealistické,“ konstatuje Roman Prymula.

Jindřich Vobořil naopak připomíná, že vývoj epidemie v Česku bude záležet také na trasování nakažených:

„Hodně pomohlo testování ve firmách a institucích. Teď chceme udělat mobilní trasovací tým, který jde za pozitivními lidmi a pracuje s ohnisky. Neproočkovaná skupina bude skutečně velká a ohniska vznikat budou. Když se s nimi nebude pracovat, pořád budeme v riziku.“

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.

Ondřej Čihák, Karolína Koubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme