Výhody pro očkované? ‚Budou moct chodit na akce bez testu. S rouškami je to nejasné,‘ myslí si Prymula

Zlomový den v boji s koronavirem - i tak o neděli 27. prosince píšou česká a zahraniční média. V evropských zemích včetně Česka začalo očkování proti covidu-19. Vakcína firem Pfizer a BioNTech je v první fázi určena pro zdravotníky, kteří se starají o pacienty s koronavirem. „Očekávám, že (ostatní) dostanou vakcínu nejdříve v květnu nebo v červnu,” řekl Radiožurnálu epidemiolog a někdejší předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roman Prymula | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Dám vám hypotetický příklad: nejsem v rizikové skupině, ani senior, ani zdravotník. Kdy na mě s očkováním přijde řada?
Očekávám, že vakcínu dostanou nejdříve v květnu nebo v červnu.

Ředitel nemocnice Motol: Jeden člověk stráví na očkování 45 minut. Druhá dávka přijde za tři týdny

Číst článek

A kolik lidí musí být očkovaných, aby zbytek společnosti už vakcínu nepotřeboval?
To je poměrně složitá otázka, protože pokud bude mít vakcína sterilizační imunitu a bylo možné navodit kolektivní imunitu ve společnosti, tak by to bylo okolo 60 až 70 procent. Ale ukazuje se, že ne všechny vakcíny toho budou schopné dosáhnout. O kolektivní imunitě bych proto nemluvil.

Každopádně ale dojde k tomu, že šíření viru v populaci bude slabší a očekávám, že v září už bude skutečně poměrně pomalé.

Server Seznam Zprávy v neděli zveřejnil aktualizovanou verzi očkovací strategie. Ta počítá s tím, že do června 2022 naočkujeme sedm milionů lidí. To je daleký výhled. Nepůjde očkovat rychleji?
Záleží to na tom, jak rychle budou podávané vakcíny. Odvíjí se to jednoznačně od toho. Nikdo by neplánoval termíny očkování do roku a půl, ale je to opravdu tím, že zásobování je poplatné tomu, že se proporcionálně budou zavážet jednotlivé země.

Tady je potřeba si uvědomit, že země, které objednávají podstatně větší poměry, tak dostanou logicky poměrově více dávek než Česko.

A jaká je šance, že i my jich dostaneme více a rychleji?
Nepochybně se na tom pracuje. Máme zájem nakoupit více vakcín právě proto, abychom je dostali dříve. Není to ale jednoduché, protože Evropská unie zasmluvnila sedm hlavních dodavatelů tak, že mohou dodávat jen ve velkých kontraktech. Nemohou dodávat do jednotlivých členských zemí mimo tyto kontrakty.

Výhody pro očkované

Budou mít očkovaní lidé nějaké výhody?
Určitě ano. Zatím se diskutuje o tom, co by měly být motivační prvky a jaké budou úlevy pro osoby, které budou očkované. Zatím se zdá, že některé letecké společnosti chtějí přepravovat pouze očkované jedince, což nebude až tak jednoduché. Je jasné, že příští olympiáda bude jen pro očkované sportovce.

Ale co se týká bezprostředních pohnutek, tak myslím, že tito lidé budou mít možnost chodit na akce a vstupovat do různých prostor bez testu. U roušek je to ale zatím nejasné, protože zřejmě nenastává sterilizační imunita, takže se může stát, že minimálně v době, než bude navozena situace, kdy budou roušky výrazně pomalejší, tak se roušky možná nosit budou.

Až do podzimu?
Neříkám, že do podzimu, ale určitě v chladných měsících. Předpokládám, že epidemie půjde dolů mezi květnem a srpnem - to se potvrdilo i v první vlně - a roušky by měly být významně omezeny.

Tři fáze očkování proti covidu v Česku. Stát chce 30 očkovacích center, od května zapojí praktiky

Číst článek

Co se stane v případě, že se dostaneme do kontaktu s nakaženým člověkem v období mezi první a druhou dávkou očkování?
Může dojít logicky k tomu, že se nakazíme. Zatím se na základě klinického hodnocení tvrdí, že je nutné u dvoudávkové vakcíny mít plnou protekci. Aplikují se s odstupem tří týdnů a týden po té druhé by člověk měl být kompletně chráněn. To znamená, že účinnost bude 93 až 94 procent.

Funguje to tak, že očkovaný člověk infekci nemůže přenášet dál?
Zatím to není úplně jisté. Ne všechny vakcíny toto sledovaly. Ale tam, kde to zahrnuto bylo - což byla například AstraZeneca -, tak v publikaci, která nedávno vyšla v Lancetu, že účinnost proti formám, kde nejsou příznaky, nijak vysoká není.

Z toho vyplývá, že člověk bude zřejmě po vakcinaci schopen vylučovat virus v malé míře. Naopak proti formám s jasnými příznaky a proti středním průběhům, hospitalizaci a úmrtím chrání.

‚Nulové riziko nákazy neexistuje’

Jak jsou vakcíny účinné?
Máme data z jednotlivých studií o tom, jaká je účinnost látek, které přicházejí na trh. V tuto chvíli se doplňuje studie u společnosti AstraZeneca, kde se ukázalo, že překvapivě je podstatně vyšší účinnost při poloviční dávce, proto se redesignovala ta původní. A potom budeme mít možnost srovnat výsledky studií.

V tuto chvíli můžeme hovořit o účinnosti zhruba mezi 93 až 95 procenty. U AstraZenecy to bylo na sedmdesáti procentech, ale u té poloviční dávky je to také nad 90 procent. Účinnost bude srovnatelná.

Znamená to tedy téměř nulové riziko nákazy?
Nulové riziko nákazy to neznamená, taková vakcína prakticky neexistuje. Jsou vakcíny, které se blíží sto procentům, ale u těch běžných nákaz, zejména u respiračních, je prakticky nemožné navodit vakcinací stoprocentní protektivitu. Proto byly ty prvotní informace z masmédií podrobené kritice odborné veřejnosti.

Společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) se v neděli nechala v Ústední vojenské nemocnici očkovat také válečná veteránka Emílie Řepíková | Foto: David W Cerny | Zdroj: Reuters

Vedlejší účinky? Ojediněle

Pro koho nebude očkování vhodné?
Zatím má očkování jen jednu tvrdou kontraindikaci, a to je alergie na komponenty vakcíny. Jinak tam nic specifického není. Logicky u nemocí, které se vyvíjejí - tedy právě u autoimunitních chorob nebo u neurodegenerativní onemocnění -, tak tam se snažíme očkovat v klidové fázi. To znamená posečkání s očkováním, ale není to tvrdá kontraindikace.

Ale zvažuje se, jestli je člověk v jasném riziku a má mnoho rizikových faktorů a byl by nemocí ohrožen na životě. I v takovém případě je teoreticky možné očkovat.

U zdravého člověka vakcíny tedy nemají vedlejší účinky?
Vycházíme z krátkodobých studií, ale ty vedlejší účinky jsou lokálního rázu. Je tam dost febrilních (horečnatých - pozn. red.) reakcí, což může vycházet z toho specifického chladového řetězce. Při rozmrazování vakcíny se mohou vytvořit k drobným krystalkům, které to mohou způsobovat.

Co se týká závažnějších reakcí, tak tam byly opravdu ojediněle popsány alergické reakce u těžkých alergiků a ta anafylaktická reakce bývá zvládnuta dobře, pokud na to je lékař připraven. Což samozřejmě naši lékaři jsou.

Kdy budete očkován vy?
Předběžně 7. ledna.

Patricie Strouhalová, dok Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme