Nedostatek vitamínu D a kouření. Roztroušenou sklerózou trpí hlavně ženy a propuká kolem 30 let

Problémy s koncentrací, krátkodobou pamětí, špatná pohyblivost nebo brnění končetin - to jsou některé z projevů roztroušené sklerózy. Jde o chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Podle Registru pacientů s roztroušenou sklerózou jí trpí v Česku asi 20 tisíc lidí. Registr mapuje víc než polovinu z nich. Ze statistik vyplývá, že nejčastěji tímto onemocněním trpí ženy. Obvykle se projevuje kolem třicátého roku.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Doktor (ilustrační foto)

Doktor (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka RGBStock | Zdroj: Fotobanka RGBStock

„Porodila jsem první dítě, holčičku, a po dvou letech vlastně jsem přestala vidět na pravé oko, dostala jsem zánět očního nervu. Byla jsem tehdy mimo Prahu, nevěděla jsem, co se děje. Nakonec jsem přijela do Prahy, skončila jsem u očního, ten mě poslal rovnou do nemocnice, protože se teda zjistilo, že je to zánět očního nervu. V nemocnici jsem skončila na lumbální punkci, kde zjistili tuto diagnózu,“ vzpomíná pro Radiožurnál Lenka Hrdličková z Prahy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Třes rukou nebo brnění končetin - i tak se projevuje roztroušená skleróza. Více si poslechněte v reportáži Kristýny Křupkové.

Roztroušenou sklerózu jí doktoři diagnostikovali ve 29 letech. „Dali mi okamžitě vysoké dávky sulmedrolu a to trvalo týden. A za ten týden se mi vrátil zrak, ale ty kortikoidy mi zůstaly nejdřív ve vyšších dávkách a potom se to postupně snižovalo. Nyní tedy jsem již na kopaxonu, což jsou injekce. Jsem na biologické léčbě,“ dodala.

Injekce si píchá třikrát týdně. Sama říká, že jí léčba velmi vyhovuje. Mohla si vybrat, který přípravek bude užívat. Po tom, který bere, nemá žádné výrazné nežádoucí účinky.

Léčba na míru

Neuroložka Dana Horáková vysvětluje, že léčbu stanovují doktoři každému pacientovi na míru. „Liší se vlastně léčba akutní ataky, kdy dáváme vysokodávkové kortikoidy. A potom přecházíme na takzvanou udržovací léčbu a tam máme dneska celou řadu preparátů. A ty se liší svojí účinností, způsobem podání, nežádoucími účinky a dnes je maximální snaha každému pacientovi ušít léčbu na míru. Takže nedá se říct, že dva pacienti například s podobnými příznaky musí dostat stejnou léčbu,“ popsala Horáková.

Slunečnice symbolizuje roztroušenou sklerózu, zářivé květiny veřejné parky několika měst

Číst článek

Horáková dodává, že u většiny pacientů, kteří berou nové moderními léky, umí lékaři nemoc zpomalit nebo zastavit a výrazně tak ovlivnit jejich osud. Klíčové podle ní je, aby se nemoc diagnostikovala včas a rychle se nasadila také léčba.

„Ani ten nejefektivnější lék neumí opravit potrhaná vlákna. Pokud už zasahujeme pozdě a dovolíme zánětu, aby nervový systém zničil, tak potom se efektivita léků výrazně snižuje. Druhá zásada po nasazení léčby pacienta pečlivě monitorovat, protože neznamená, že každému pacientu bude fungovat stejný lék. Pokud jsou evidentní známky, že pacientovi lék nefunguje, tak rychle se snažit léčbu změnit a vyzkoušet jiný preparát, účinnější, nebo z jiné skupiny,“ dodává.

A právě z toho důvodu vznikl před pěti lety Registr pacientů s roztroušenou sklerózou. Jana Vojáčková z nadačního fondu IMPULS, který registr spravuje, říká, že má pomoct lékařům při stanovování té nejúčinnější léčby.

Není dána geneticky

„Protože lékař každý den bojuje s rozhodnutím, zda -li vyváží účinnost léku, to znamená lék pro pacienta, který mu pomůže. Na druhé straně vah je míra rizika, to znamená nežádoucí účinky, které každá léčba přináší. A teprve informace z reálné klinické praxe, jak se chová každý pacient v běžném lidském životě, tak ta jsou pro rozhodování nejdůležitější,“ popisuje Vojáčková.

Léčbu roztroušené sklerózy komplikují neshody mezi pojišťovnami a úřadem. Ročně jí onemocní tisíc Čechů

Číst článek

Vojáčková dodává, že v současné době je v registru přes třináct tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou. Data do něj vkládá zdravotnický personál z patnácti MS center, která se specializují na léčbu roztroušené sklerózy.

„Český registr REMUS koresponduje s výsledky velkých evropských registrů, kterých jsou čtyři a které fungují léta. A shodujeme se v tom, že takřka 72 procent lidí, kteří participují na registru, jsou ženy. Ti, kteří mají moderní drahou biologickou léčbu, tak ačkoliv je nákladná, tak 74 procent pacientů pracuje buď na plný, nebo částečný pracovní úvazek, to znamená, že vrátí společnosti ekonomický benefit, který do něj vložila,“ říká Vojáčková.

Mezi příznaky roztroušené sklerózy patří brnění, náhlé zhoršení zraku nebo poruchy hybnosti těla. Objevit se může také dvojité vidění nebo závratě. Nemoc není dána geneticky. Pacient se podle neuroložky Horákové sice rodí s určitou predispozicí, ale propuknutí choroby závisí na řadě faktorů. Lékaři všechny dosud neznají. Vliv na roztroušenou sklerózu má nicméně kouření a nedostatek vitamínu D.

Kristýna Křupková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme