Budou se díky pandemii schvalovat nové léky rychleji? Dosavadní vývoj naznačuje, že ano

Pandemie může mít i některé pozitivní dopady – například rychlejší vývoj a schvalování nových léků. Klinická hodnocení byla dosud velmi zdlouhavá a finančně náročná. Hledání účinných léků by se po zkušenostech s vývojem vakcín proti koronaviru mohlo zjednodušit a urychlit.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vývoj vakcíny proti covidu-19 (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Posuzování žádostí o klinická hodnocení u přípravků na léčbu covidu-19 se v posledním roce podařilo výrazně urychlit. „Na začátku jsme posouzení žádosti učinili do jednoho týdne, to byl rekordní čas. S přibývající agendou jsme byli nuceni čas prodloužit, ale i tak první posouzení proběhnou do 14 kalendářních dní,“ říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý magazín Experiment z 19. června 2021

Kromě urychlení administrativy ukázala pandemie koronaviru i to, jak důležitá je spolupráce vědců, lékařů, farmaceutických firem a úřadů, které léky hodnotí a schvalují. Díky tomu se v Česku podařilo klinická hodnocení udržet i v době pandemie. „To se neodehrálo ani zdaleka ve všech zemích,“ upozorňuje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

„V některých západních zemích, jako je Itálie nebo Španělsko, došlo téměř k úplnému zastavení klinických hodnocení, nezačínala se nová klinická hodnocení... To se v České republice podařilo zvládnout. I to, že se rozeběhla spousta nových studií, které byly zaměřené na využití již stávajících molekul.“

Rekord v počtu studií

Dvořáček zároveň připomíná, že v uplynulém roce po celém světě běželo pět tisíc klinických studií. „Evropská léková agentura v loňském roce schválila historicky největší množství léčiv. Nárůst byl oproti roku 2019 téměř 80 procent. Samozřejmě velkou část těch léčiv tvořila léčiva v oblasti covid-19.“

Pětina všech klinických studií se zaměřovala na oblast onkologie, dále pak na infekční nemoci, například HIV, chřipku nebo pneumonii. Vedle toho se rozvíjela i neurologie. V té se vědci a lékaři zabývali třeba Alzheimerovou chorobou nebo roztroušenou sklerózou.

Modernizace a digitalizace

Klinická hodnocení se v budoucnu nejspíš ještě víc zmodernizují. A přispěla k tomu i pandemie koronaviru. „Určitě přijde digitalizace. Spousta klinických hodnocení bude v nějakém virtuálním nebo třeba hybridním prostředí,“ soudí Irena Storová.

Důležité zároveň bude posílení mezinárodní spolupráce. K té na úrovni Evropské unie by mělo přispět nařízení Evropského parlamentu, které by mělo být platné od konce ledna roku 2022.

Zuzana Machálková, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme