Počet sebevražd je v Česku nad světovým průměrem. Během pandemie navíc riziko vzrostlo o třetinu
Česko se snaží snížit počet sebevražd: dlouhodobě je totiž v tomto směru nad světovým průměrem. V roce 2018 zemřelo podle Českého statistického úřadu přes 1300 lidí a podobné to bylo i v předchozích letech. Změnit to má Národní plán prevence sebevražd, který schválila Rada vlády pro duševní zdraví. Počet sebevražd by měl do 2030 klesnout o třicet procent.
„Na počátku mi tak úplně nedocházelo, co se děje. Myslel jsem, že to bude kratší, že se to nějak rychleji vyřeší. V rámci karantény jsem nikam nemohl chodit, ani do školy, ani do práce, rozpadl se mi režim. Chodil jsem později spát nebo spát nemohl, měl jsem různé úzkostné myšlenky a pocity, negativní emoce. Neměl jsem energii nic moc dělat, k čemukoliv se donutit,“ popisuje svůj psychický stav během karantény 23letý student Martin.
A rozhodně není sám. Více než třetina telefonátů na krizovou linku 1212 se týkala zhoršení duševního zdraví, zvýšený zájem zaznamenaly taky Linka bezpečí nebo Linka pro seniory, kterou provozuje centrum Elpida. Tam se počet hovorů zvýšil o více než 300 procent, říká její vedoucí Kateřina Bohatá. „Lidé volali s tím, že se jejich stav výrazně zhoršuje, že to na ně opravdu doléhá, mají větší psychické problémy a potíže se spánkem. Někteří se uchylovali k nadměrnější konzumaci alkoholu.“
Květnový výzkum Národního ústavu duševního zdraví upozorňuje, že během krizového stavu stouplo riziko sebevražd až o třetinu. Podle lékařů se číslo na podzim ještě zvýší. V Česku se ale počet sebevražd nedaří snižovat dlouhodobě. Nejčastěji si na život sáhnou senioři a lidé do 24 let a muži jsou mezi nimi častěji než ženy.
Málo krizových center
Podle koordinátora Národního plánu prevence sebevražd Alexandra Kasala je důležitá osvěta a vzdělávání nejen široké veřejnosti, ale také učitelů, novinářů nebo praktických lékařů. „Dalším partnerem v této oblasti mohou být lékárníci, pokud by byli schopni rozpoznat varovné příznaky a současně například při objednávce většího množství léku, který je možné tímto způsobem zneužít, byli schopni nějak intervenovat.“
Pod povrchem karantény: psychické problémy, násilí, sebevraždy. Co už teď prozrazují data?
Číst článek
Snížit se má také dostupnost některých léků – otrava prášky je totiž jeden z nejčastějších způsobů sebevraždy v Česku. Plán počítá i s lepším zabezpečením železničních tratí, vysvětluje Kasal. „Prevenci na železniční síti si potom můžeme představit buď jako stavbu bariér, nebo i značení, kde by mohly například být uvedeny kontakty na krizovou pomoc, pokud by tam dorazil někdo, kdo třeba není zcela rozhodnut.“
Nově by taky například měla vzniknout krizová centra v každém kraji. Těch je v současnosti po celém Česku totiž jen pět. „Dostupnější krizové služby, které se nezavřou, když je krize. To je úplně zásadní,“ říká Marie Salamonová, jedna ze zakladatelek organizace Nevypusť duši. „Dvě jsou v Praze, jedno v Brně, v Ostravě a v Trutnově. Všechna měla během karantény zavřená lůžka.“
Splnění nastavených cílů bude kontrolovat Rada pro duševní zdraví, které předsedá premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. To by mělo zajistit spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy, která je podle Salomonové klíčová. Celkem by se do opatření mělo investovat 300 milionů korun.
