‚Nejsem soutěživá, ale tohle mě nakoplo.‘ Školáci dostali krokoměry, mohou se poměřovat s ostatními

V Poděbradech, v Hranicích a také ve Vsetíně chtějí rozhýbat děti během distanční výuky za pomocí krokoměrů. Čtyři stovky speciálních hodinek rozdali žákům základních škol odborníci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco někteří školáci je po pár týdnech odložili, jiní se pro chození nadchli a i v době pandemie trhají rekordy.

Rokytnice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti dostali krokoměry a díky nim mohli soutěžit s ostatními spolužáky, kdo toho nachodí víc (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Nejsem moc soutěživá, ale tohle mě nakoplo, abych víc chodila,“ popisuje pro zlínský rozhlas sedmačka Simona, která se se svými spolužáky připojila na online hodinu pohybu.

Kroky počítá i její spolužák Adam. „Před pandemií jsem chodil ven víc. Hraju tenis a hokej, takže jsem byl pořád na kurtech nebo na zimáku. Teď se pořád procházím,“ přibližuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Školáci dostali krokoměry, odborníci je chtějí přimět k pohybu. Natáčela Gabriela Hykl

Projekt na základní škole v Rokytnici řídí učitel Bořek Navrátil. „Všechny děti jsou zaregistrovány do univerzitní aplikace. Každé dítě, které si spojí hodinky s mobilním telefonem, tak když se pak podívá na internet, tak vidí celou svou třídu, vidí i jiné třídy a mohou se mezi sebou porovnat. Po týdnu jsme si vyhodnotili, kdo kolik chodil, jak chodil a napsali jsme si to na web školy,“ vysvětluje.

Mezi nejlepší patří právě Adam, který nachodil zhruba 18 tisíc kroků denně. „Kroky nesleduju, vždycky se tak nějak projdu. Až když dojdu, tak se podívám.“

A Simoně zase hodně přibyly kroky. „Nabudilo mě to k tomu, abych porážela své spolužáky. A také jsem s jedním spolužákem měla takovou osobní soutěž, kdo nachodí víc. Předháněli jsme se. Vyhrála jsem.“

Rouška je při sportu překážkou. A může být i nebezpečím, varuje fyzioterapeut Kolář

Číst článek

Problémem ale byli podle dětí hlavě takzvaní třepači. Když se totiž krokoměrem třese, dají se kroky snáze nasbírat, aniž by člověk musel doopravdy chodit. „Ve všech třídách se našli experti, kteří nechodili, ale jenom třepali. Občas jsem si říkala, že to ztrácí význam, protože my, kteří jsme poctivě chodili, tak jsme proti těmhle třepačům neměli šanci,“ stěžuje si Simona.

„Odborníci z olomoucké univerzity provádějí jistou korekci. Podařilo se jim třeba detekovat, kdy dítě během mimořádně krátké doby nachodilo obrovský počet kroků. A dítě se později přiznalo, že dalo krokoměr psovi na nohu a házelo mu celé odpoledne balonek, takže tam bylo během pár okamžiků 30 tisíc kroků.“

Těm, kteří nepodváděli a poctivě šlapali, se podařilo pro chození nadchnout také rodiče. A často soutěží i se svými sourozenci.

Gabriela Hykl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme