Částice smogu se dokážou dostat i k nenarozenému plodu, varují vědci. Mohou ohrozit vývoj dítěte
Dopady znečištění ovzduší na lidské zdraví jsou všeobecně známé, nejnovější studie zveřejněná v časopise Nature Communications však varuje, že se částice smogu mohou dostat přes placentu přímo k plodu nenarozeného dítěte. Odborník na genetiku Radim Šrám přitom pro iROZHLAS.cz upozorňuje, že se prachové částice mohou v budoucnu podepsat i na zdravotním stavu dítěte.
Studie, na kterou odkazuje britský deník The Guardian, jako první potvrzuje, že smogové částice jsou schopné překonat bariéru v podobě placenty a dostat se přímo k plodu matky, která dýchá vzduch se zvýšenou koncentrací nebezpečných částic. To může být pro zdraví dítěte nebezpečné. Už v minulosti totiž vědecké studie ukázaly, že existuje spojitost mezi silně znečištěným ovzduším a zvýšenými riziky předčasných porodů či nízkou porodní váhou novorozence.
Zapojení rodiny bylo zásadní, babička četla pohádky, říká lékař o těhotenství po mozkové smrti
Číst článek
„Jde o nejzranitelnější období života, kdy jsou všechny lidské orgány ve vývoji,“ upozorňuje vedoucí autor studie a profesor Tim Nawrot z belgické Univerzity v Hasseltu, jehož vědecký tým zkoumal placenty celkem 25 matek - nekuřaček. Závěry nebyly vůbec povzbudivé – na všech placentách vědci za pomoci laseru našli tisíce smogových částic na milimetr krychlový zkoumané tkáně.
Všech 25 matek, které belgičtí vědci zkoumali, pocházelo právě z města Hesselt. U těch, které bydlí poblíž rušných ulic, přitom byly výsledky mnohem závažnější. Zatímco na placentách žen žijících dál od silnic vědci našli průměrně 10 tisíc nanočástic na milimetr krychlový, u matek vystavených větší koncentraci smogu to bylo dokonce dvojnásobně víc.
Větší nemocnost dítěte
Před následky znečištění ovzduší na lidský organismus – a především zdraví matek a nenarozených dětí – varuje i přední český expert na genetiku Radim Šrám.
„Studie hovoří o něčem, co víceméně tvrdíme už delší dobu. A to, že velké riziko představují velmi jemné prachové částice, které jsou menší než jeden mikron. Zejména nanočástice jsou schopny pronikat do krevního řečiště a problém tkví v tom, že na ně jsou navázané určité organické látky typu polycyklických aromatických uhlovodíků, které jsou také karcinogenní,“ komentuje závěry belgických vědců pro server iROZHLAS.cz Šrám.
Jsou nanočástice škodlivé? Čeští vědci zjišťují, jaký mají vliv na lidské zdraví i životní prostředí
Číst článek
Podle odborníka Ústavu experimentální medicíny AV ČR tak výzkum jen potvrzuje předchozí studie, které ukazují, jak nepříznivě se všudypřítomný smog podepisuje na vývoji nenarozeného plodu. Od předešlých studí se však liší především způsobem analýzy, který s ohledem na omezenější pokrok v minulosti nebyl možný.
Šrám přitom varuje, že se znečištěné ovzduší může projevit „funkční nedostatečností“ dítěte, a to například nízkou porodní hmotností. „U těchto dětí lze následně sledovat větší nemocnost. Zejména pokud jsou tyto jedinci ve vyšším středním věku nad 50 let, potýkají se s větším výskytem kardiovaskulárních chorob a diabetu,“ říká s odkazem na starší studie prováděné ve Velké Británii na dětech s nízkou porodní hmotností.
Zařadit ovoce na jídelníček
Jak upozorňuje autor studie, hlavní zodpovědnost za současnou situaci nesou světové vlády, které se podle něj musí razantnějším způsobem zasazovat o omezování emisí vypouštěných do ovzduší.Kromě toho ale nabádá k tomu, aby se lidé rušným ulicím co nejvíce vyhýbali. To se však pro velkou část populace zdá jako nadlidský úkol – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) totiž 90 % populace žije v místech, kde je znečištění ovzduší větší, než normy stanovené WHO.
„Je opravdu těžké dát lidem nějaké praktické rady, protože každý z nás dýchat musí,“ říká Tim Nawrot pro deník The Guardian. „Lidé ale mohou udělat alespoň to, že se budou rušným silnicím co nejvíce vyhýbat. Vedle frekventovaných silnic jsou úrovně velmi vysoké, jen pár metrů od nich ale mohou být nižší,“ dodává odborník z belgického Hesseltu.
Rada českého genetika pro nastávající matky ale zní jinak – dbát na stravu. „Chtěl bych upozornit, že výživa je velice důležitá a matky by v těhotenství měly jíst zejména hodně zeleniny a ovoce. Zjistili jsme totiž, že běžný příjem zdaleka neodpovídá doporučeným denním dávkám, v zelenině je přitom velké množství antioxidantů, které jsou schopné tyto negativní účinky potlačovat," dodává Šrám.
