Zájem o očkování proti spalničkám se v Česku výrazně zvýšil. Léčba pacientů se často výrazně liší
Letos v tuzemsku onemocnělo spalničkami okolo 600 lidí. Světová zdravotnická organizace proto Česku odebrala status země, ve které byly spalničky vymýcené. O status země bez spalniček přišla také například Velká Británie, Řecko a Albánie.
Epidemie se ale zdaleka netýká jen Česka. Se spalničkami se potýká hned několik zemí Evropy. Jedním z největších ohnisek nákazy byla letos Ukrajina a zvýšení výskytu případů potkalo i Španělsko, Itálii, Polsko nebo Německo.
Nejvíc případů se u nás objevilo v Moravskoslezském kraji, kde bylo hospitalizováno na 130 lidí. Protože jde o vysoce infekční onemocnění, je hospitalizace každého nakaženého povinná.
Cílená léčba neexistuje
Pacient se léčí podle toho, jaké příznaky u něj dominují, vysvětluje pro Český rozhlas Plus lékařka Lenka Petroušová z Infekční kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě: „Cílená léčba na spalničky není, nemáme k dispozici žádné antivirotikum.“
Zájem o očkování se loni sice zvedl, ale převážně mezi dospělými. Ti se mohou nechat přeočkovat buď na základě míry protilátek v krvi, nebo po uplynutí určité doby od prvního očkování v dětství.
„Toto očkování vydrží zhruba 20 let. Je to individuální – u někoho o něco méně, u někoho zůstávají protilátky třeba i po 35 letech. Záleží i na tom, kde se ten člověk pohyboval a s kým přišel do kontaktu, jestli třeba někdo v rodině spalničky měl,“ říká vakcinoložka Hana Tkadlecová z očkovacího centra.
