Česko ztratilo status země bez spalniček. ‚Čelíme velké epidemii,‘ říká šéf vakcinologů Prymula
Světová zdravotnická organizace zrušila Česku, Velké Británii, Řecku a Albánii status zemí, ve kterých byly vymýceny spalničky. Organizace to ve čtvrtek uvedla ve své zprávě o spalničkách a zarděnkách v Evropě.
Světová zdravotnická organizace na základě loňských statistik nepovažuje Česko, Británii, Řecko a Albánii za země, v nichž jsou spalničky považovány za vymýcené.
Poslechněte si celý rozhovor s předsedou České vakcinologické společnosti a náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou
Ve 48 Z 53 evropských zemích bylo během prvního pololetí tohoto roku zaznamenáno 89 994 případů spalniček, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy bylo potvrzeno 44 175 výskytů. Status zemí bez spalniček má tak podle Světové zdravotnické organizace nově v evropském regionu 35 z 53 zemí. Zároveň vyzvala k posílení očkování.
Ve světě bylo od ledna potvrzeno více než 360 tisíc případů, což je podle organizace nejvíce od roku 2006 a téměř trojnásobek oproti stejnému období loňského roku.
Nejpostiženějšími zeměmi jsou Kongo (155 460 případů), Madagaskar (127 454) a Ukrajina (54 246). V roce 2017 spalničky podle odhadů způsobily 109 tisíc úmrtí, většinou šlo o děti mladší pěti let.
‚Skutečně velká epidemie‘
Nárůst počtu případů spalniček byl zaznamenán v téměř každém regionu po celém světě. Nemoci, které může děti zabít nebo jim způsobit vážné postižení, se přitom dá předcházet očkováním, uvedla ve svém prohlášení Světová zdravotnická organizace.
Vojtěch: Více případů spalniček je kvůli klesající proočkovanosti populace, musíme apelovat na lidi
Číst článek
České ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že letos za prvních sedm měsíců spalničkami onemocnělo 579 lidí, do minulého pátku šlo o 585 lidí, přičemž loni jich bylo 203 za celý rok.
Nejhorší situace byla letos v březnu, kdy ve dvou týdnech zaznamenali lékaři bezmála šest desítek nových případů spalniček. Od poloviny května nových nemocných výrazně ubylo.
A co ztráta statusu pro Česko znamená? „Je to formální akt, který vyjadřuje, jaký je výskyt spalniček v dané konkrétní zemi. To znamená, že tady není úplně příznivá epidemiologická situace,“ říká pro Radiožurnál předseda České vakcinologické společnosti a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. A dodává, že Česko by na to mělo zareagovat. „Je to signál, že se nedaří toto onemocnění kontrolovat,“ upozorňuje.
„Měli jsme tady jednotky případů spalniček, v roce 2007 to byly dva případy až do roku 2010, kdy nebyl žádný. Poté docházelo k mírnému nárůstu mezi 15 nebo 17 případy. Zlomem byl rok 2014, kdy tady byla první epidemie zhruba 220 případů. Až do té současné podoby, kdy tady máme skutečně velkou epidemii,“ doplňuje Prymula.
V Británii loni zaznamenali 953 případů, v první polovině letošního roku jich pak bylo 489. V Řecku loni hlásili 2193 a za letošní půlrok 28 případů a v Albánii to bylo loni 1466 případů a za letošních šest měsíců 475 případů.
Proočkovanost klesá i kvůli fake news. O status země bez spalniček jsme přišli poprvé, popisuje vakcinolog
Číst článek
„Každá z těchto zemí je příkladem oblasti s extrémně vysokým pokrytím populace očkováním. Nejsou to tedy případy zemí se špatným zdravotnickým systémem,“ uvedla O'Brienová.
„Jde tedy o varování pro celý svět: dosáhnout vysokého celonárodního pokrytí nestačí, je třeba toho dosáhnout v každé komunitě, v každé rodině pro každé dítě,“ dodala.
Asi 60 procent pacientů v Evropě v první polovině letošního roku bylo mladších devatenácti let. NA 78 procent všech případů z prvních šesti měsíců roku 2019 pocházelo ze čtyř zemí: Ukrajiny, Kazachstánu, Gruzie a Ruska.
Jak Světová zdravotnická organizace rovněž oznámila, status zemí bez spalniček nově získalo Rakousko a Švýcarsko. V roce 2018 se tak v evropském regionu nacházelo 35 zemí z celkého počtu 53, ve kterých byly spalničky vymýceny. Mezi těmito zeměmi je například Maďarsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Dánsko či Řecko.
Naopak status země, kde se spalničky stále nepodařilo vymýtit, mají stále Belgie, Francie, Německo, Itálie či Rumunsko.
Hrozba dezinformací
Podle Kate O'Brienové z této organizace stojí za nárůstem špatné zdravotnictví v některých zemích, ale rovněž i šíření dezinformací o očkování.
„Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu,“ uvedla O'Brienová. „Vyzýváme proto provozovatele sociálních sítí, komunity, vůdce i další lidi, kteří se veřejně vyjadřují, aby se ujistili o tom, že sdělují přesné a vědecky důvěryhodné informace,“ dodala.
S tím souhlasí také Prymula: „Je to skoro zásadní příčinou stavu, který tady je. Na sociálních sítích se šíří různé dezinformace, které vedou k poklesu proočkovanosti.“
Spalničky jsou virové infekční onemocnění, které v některých případech může skončit tragicky. Šíří se kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech.
Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění může probíhat s komplikacemi, jako jsou zánět plic, mozku nebo středního ucha a nemoc může vést k úmrtí.
Mýty a vakcíny. ‚Za nižší proočkovaností jsou dezinformace ze sítí,‘ říká vakcinolog Prymula
Číst článek
Spalničky se podle údajů Státního zdravotního ústavu ve světě vyskytují již zhruba 5000 let. Podle historiků jako první popsal spalničkyperský učenec Rhazes, který žil v letech 860 až 932.
V Americe se spalničky do příchodu Evropanů nevyskytovaly a dobytí Nového světa je často označováno za jednu z největších demografických katastrof, protože počet domorodých obyvatel byl po příchodu Evropanů i v důsledku zavlečených infekčních nemocí zredukován na desetinu.
První pokusy o prevenci spalniček se uskutečnily v 18. století.
První živá oslabená vakcína proti spalničkám byla schválena v roce 1963. Za jejím objevem stál americký mikrobiolog John Franklin Enders, který byl již předtím nositelem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství.
Padesát let pravidelného očkování
Do roku 1963, kdy byla objevena vakcína proti spalničkám, ročně onemocnělo spalničkami kolem 100 milionů lidí, z nichž šest milionů zemřelo. V Československu bylo zahájeno pravidelné očkování proti spalničkám před 50 lety, konkrétně 1. září 1969.
Vakcína není všemocná. Spalničky ohrožují i čtyřicátníky, kteří byli v dětství očkováni
Číst článek
Začalo se s jednodávkovou vakcinací, postupně se posunoval věk očkovaných dětí. V sedmdesátých letech se začaly očkovat všechny děti prvních tříd základní školy a na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let i děti osmých tříd základní školy.
Později se začalo očkovat dvoudávkovou vakcinací a nyní je očkování proti spalničkám součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje protilátky i proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává od 13. měsíce věku, druhá mezi pátým a šestým rokem.
Takzvaná kolektivní imunita, kdy se nemoc nešíří v populaci, vzniká v případě spalniček při proočkování 95 procent populace dvěma dávkami vakcíny. Česko ji naposledy splnilo v roce 2014. Někteří lidé očkování odmítají a část rodičů ho odkládá do vyššího věku dítěte.
