Spalničky v Česku. Lidé nad 30 let často nemají imunitu, přeočkování ale pomůže jen na pár měsíců
Před padesáti lety začalo v Česku plošné očkování proti spalničkám. Před jeho zavedením lékaři evidovali kolem 50 tisíc případů ročně. Postupně se podařilo šíření nemoci omezit natolik, že se u nás dala považovat za vymýcenou. V posledních letech ale počty nakažených znovu rostou. Loni jich byly víc než dvě stovky, letos už je hlášených přes 580 případů. Česko kvůli tomu přišlo o status země bez spalniček.
„Téměř každé dítě do 15 let onemocnělo. Znamená to, že byly zaznamenány desetitisíce případů, i 80 tisíc případů za rok, ale průměrně kolem 50 tisíc. Hlášená nemocnost ale dosahovala 50 procent skutečné nemocnosti. Byly zaznamenávány stovky úmrtí hlavně nejmenších dětí mezi desátým a 24. měsícem života, které nemoc postihovala nejčastěji,“ popisuje situaci z doby před zavedením plošného očkování Jitka Částková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
K poslednímu úmrtí na spalničky v Česku podle ní došlo v roce 1980. O dva roky později lékaři začali očkovat dvě dávky, pokračuje předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. „Rozdíl mezi jednodávkovým a dvoudávkovým schématem je v účinnosti. Po dvou dávkách se účinnost vakcíny blíží 97 procentům. Pokud máme vakcíny jednodávkové, tak to může být 92 nebo 93 procent,“ vysvětluje.
Proočkovanost v populaci rychle stoupla na téměř sto procent. Česko se tak zařadilo mezi země, ve kterých se spalničky daly považovat za vymýcené. To už teď ale neplatí. Proočkovanost totiž v posledních šesti letech klesá a počty případů rostou. Letos už jich lékaři evidují víc než 580. „Na naši zemi bychom měli mít deset až 15 případů, abychom byli považováni za zemi, která kontroluje spalničky,“ upozorňuje Prymula.
Šetrnější vakcíny
Příčinou jsou podle Prymuly mimo jiné dezinformace, které se šíří na internetu. Rodiče se také stále častěji bojí nechat očkovat své dítě s tím, že je to pro jeho imunitu příliš velká zátěž. A to nejenom u MMR vakcíny, která obsahuje mimo jiné právě spalničky, ale také u hexavakcíny.
Proočkovanost klesá i kvůli fake news. O status země bez spalniček jsme přišli poprvé, popisuje vakcinolog
Číst článek
Takové obavy ale nejsou na místě, protože vakcíny jsou dnes šetrnější, říká praktická dětská lékařka Alena Šebková. „Když se podíváme na antigenní složení, čili na to, co skutečně má vyvolat tvorbu protilátek, tak srovnáme-li hexavakcínu s trojvakcínou, která se očkovala dříve, tak tam byla ta antigenní nálož daleko větší,“ popisuje.
Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové také v případě spalniček lidé zapomněli, o jak závažné onemocnění se jedná, protože se s ním nesetkali. „Je to velmi vážné onemocnění. Třeba pro děti do pěti let představuje dvacetkrát větší možnost komplikace jako pneumonií, zánětů mozku i úmrtí.“
Ztráta imunity
Jednou z příčin klesající proočkovanosti, která se u nás pohybuje pod potřebnými 95 procenty, je ale i to, že vakcína z dětství postupně ztrácí svou účinnost. Zhruba polovinu nemocných dnes tvoří dospělí.
„Mohou za to administrativní nedostatky, nedostatek očkovací látky a nedodržování takzvaného chladového řetězce. Kvůli tomu dochází k jeho inaktivaci světlem a teplem, takže tito lidé již často žádnou imunitu nemají. Jedná se o pacienty, kterým je 30 let a výše,“ uvádí Jitka Částková ze Státního zdravotního ústavu.
Vojtěch: Více případů spalniček je kvůli klesající proočkovanosti populace, musíme apelovat na lidi
Číst článek
Ministerstvo zdravotnictví ale s jejich plošným přeočkováním váhá, říká Prymula. „Po přeočkování sice hladiny protilátek dramaticky narostou, ale ten fenomén netrvá tak dlouho, jak bychom chtěli. Během pěti nebo šesti měsíců hladina protilátek klesne na původní hodnoty,“ vysvětluje.
Podle Prymuly potrvá roky, než Česko bude znovu patřit mezi země bez spalniček. Pomoct tomu má i nové schéma očkování dětí. Ty teď druhou dávku dostávají až v šesti letech, což má prodloužit účinnost vakcíny.
