‚Bohatí nespí osm hodin denně.‘ Může být vstávání kolem čtvrté ranní klíčem k úspěchu?

Tim Cook, generální ředitel firmy Apple, vstává každý den chvíli před čtvrtou. Prezident Donald Trump napsal ve své knize z roku 2004, že potřebuje jen čtyři hodiny spánku. David Cush, bývalý ředitel Virgin America, prohlásil, že se budí ve 4.15. Herečka Jennifer Anistonová vstává kolem půl páté, aby meditovala. A bývalá americká první dáma Michelle Obamová ve stejnou dobu míří do posilovny, všímá si zpravodajský server The New York Times.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Pixabay

Americký komik Steve Harvey před časem podle The New York Times prohlásil: „Bohatí lidé nespí osm hodin denně.“ Je snad klíčem k úspěchu to, že ti, kdo dosáhli na vrchol svého oboru, týrají svá těla nedostatkem spánku, aby zvýšili produktivitu? Nebo kapitalismus upřednostňuje časné vstávání - byť jen jako vyznamenání vlastního sebeodříkání?

Pokémon Sleep. Nová videohra z legendární série bude hráče odměňovat za spánek

Číst článek

Američané průměrně spí méně než sedm hodin denně, což znamená, že mnozí z nich mají méně spánku, než doporučuje Americká akademie spánkové medicíny. Tento trend přitom sahá podstatně dál, než k výše zmíněným osobnostem, řekl Douglas B. Kirsch, a neurolog a předseda této akademie.

„Thomas Edison říkával stejnou věc: ‚Čtyři hodiny spánku jsou pro mě dost dobré.‘ Vynechával ovšem to, že si přes den dává rád a často ‚šlofíka‘,“ dodal Kirsch.

Podle jeho slov je tento trend časného vstávání propagovaný podnikateli a umělci značně problematický. A i když existují lidé, kterým zřejmě stačí méně spánku než jiným, nemůžeme obelstít naše biologické hodiny.

Časné vstávání jako zabiják výkonu?

Ve studii z roku 2003 zjistili vědci z Pensylvánské univerzity a Harvardovy lékařské fakulty, že reakční časy a výkony při kognitivních úkolech jsou výrazně nižší u lidí, kteří mohli spát jen čtyři hodiny, než u těch, co spali šest hodin.

V roce 1999 vědci z Chicagské univerzity sledovali skupinu lidí, kteří šest nocí po sobě spali v noci jen čtyři hodiny - což je běžný počet pro ty, kdo jsou zvyklí vstávat velmi časně. U této skupiny se velmi rychle vyvinula vyšší hladina stresového hormonu kortizolu, vyšší krevní tlak, a jejich těla produkovala o polovinu méně obvyklého množství protilátek po podaném očkování proti chřipce.

Doktor Charles A. Czeisler, profesor spánkové medicíny na Harvardově lékařské fakultě, nazývá časné vstávání „zabijákem výkonu“, protože pravidelné čtyři hodiny spánku se podle něj rovnají duševnímu stavu poté, co je člověk 24 hodin vzhůru.

Rozhození přirozeného rytmu

Podle Roberta Stickgolda, který je také profesorem na Harvardu a navíc ředitelem Střediska pro spánek a poznávání, už promeškání jednoho nočního spánku narušuje paměť. A co hůř - ovlivňuje také naše chování. Podle nedávné studie se skupina 65 zdravých lidí ve věku 18 až 30 let po probdělé noci při rozhodování více soustřeďovala na negativní než na pozitivní informace.

Ale budete mít tyto problémy, pokud spíte osm hodin a budíte se ve čtyři ráno? Možná. Bez ohledu na to, jak dlouho spíte, pak pokud nejste naprogramováni na vstávání za kuropění - a to podle spánkových specialistů většina lidí není - rozhození přirozeného rytmu bude mít stále škodlivé následky.

Z noční sovy se stane ranní ptáče za tři týdny, tvrdí vědci. Brzké vstávání podle nich sníží únavu i stres

Číst článek

A pokud si myslíte, že přijít o pár minut spánku - řekněme třeba vstát o půl hodiny dřív - není důležité, pak byste měli změnit názor. V březnu vědci z Univerzity Jižní Floridy a Pensylvánské státní univerzity oznámili, že přijít už o 16 minut spánku za noc může mít vážný negativní dopad na výkon v zaměstnání. Když zpomalujeme nebo zrychlujeme biologické hodiny, má to stejné následky jako nedostatek spánku.

„Důvodem je, že náš denní rytmus mozku říká, kdy má produkovat spánkový hormon melatonin. Takže když se snažíme probudit v době, kdy mozek stále produkuje melatonin, můžeme cítit nadměrnou denní ospalost, nedostatek energie, sklíčenost a zhoršené kognitivní schopnosti,“ řekla Lisa Medaliová, odbornice na behaviorální spánkovou medicínu Střediska pro poruchy spánku Chicagské univerzity.

Dopřát tělu tolik spánku, kolik potřebuje, má nezanedbatelné zdravotní výhody. Vědci Chicagské univerzity v roce 2008 našli spojení mezi nedostatkem spánku a zvýšeným rizikem obezity a diabetu. A spánek také posiluje imunitu. Podle studie z roku 2015 je kratší doba spánku spojená se zvýšeným rizikem nachlazení a rýmy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme