Hluboký spánek pomáhá proti úzkostným stavům, tvrdí studie. Probdělé noci emoční aktivitu zvyšují

Hluboký spánek je zásadní pro prevenci úzkosti, po probdělé noci jsme k ní naopak náchylnější. Novou studii o tom publikovali odborníci z kalifornské univerzity. U skupiny osmnáctiletých lidí prokázali, že probdělá noc zvyšuje hladinu emočního stresu až o 30 procent.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spánek (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Pixabay

Jedním z novoročních předsevzetí může být snaha lépe se vyspat. Nové poznatky vědců totiž potvrzují význam spánku, pokud se chceme chránit od úzkostných stavů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové

Při hlubokém, takzvaném non-REM spánku, se totiž reorganizují mozková spojení. Studie vyšla v časopise Nature Human Behaviour.

Badatelé z univerzity v Kalifornii nechali skupinu mladých lidí probdít noc a pak sledovat emočně náročné videoklipy. Kromě zobrazení mozku pak mladí účastníci pokusu vyplňovali dotazník, jehož cílem bylo hodnocení jejich případných úzkostných stavů. Oblasti prefrontální mozkové kůry, které brzdí úzkost, měli vypnuté, naopak emoční centra nadměrně aktivní.

Studie byla motivována velkou společenskou poptávkou v USA. Úzkostnými poruchami trpí asi 40 milionů dospělých Američanů a počty těchto poruch rostou i u dětí a teenagerů.

Nové poznatky vedou vědce k úvaze, zda nevyzkoušet spánkovou terapii, pokud při ní mozek brzdí emoce. V mozku se totiž vylučují neuropřenašeče, jako je kyselina gama-aminomáselná zvaná GABA. Ve spánku se nám navíc opravuje poškozená DNA.

Sebevražda buněk

„Probdělá noc naruší tzv. cirkadiánní, asi tak denní rytmus, který potřebuje celé naše tělo, každá buňka, každý orgán,“ vysvětluje neurofyziolog František Vyskočil. Když nespíme, může se to projevit nejen aktuální únavou, ale ovlivňuje to i dlouhodobou reakci našich nervových buněk.

V zadní části mozku máme tzv. namodralé tělísko. „To potřebuje čtyři hodiny vyspání, naprostého klidu. Potom je schopno nás celý den aktivovat, abychom byli bdělí a čiperní,“ doplňuje Vyskočil. Právě v této oblasti nám podle něj ubývají nervové buňky, když nespíme minimálně čtyři hodiny. Prodlužování spánku navozují některé léky, ale jak bez nich přirozeně prodloužit hluboký spánek na úkor mělkého, to zatím nevíme.

Když jsou buňky bdícího mozku stále aktivní, dávají povel sobě samým k sebezničení, odborně se tomuto procesu říká apoptóza. „Buňka si řekne: jsem dlouho vzhůru, nikdo mě nenechá odpočinout, už mě nepotřebuje, a tak klidně můžu zahynout,“ přibližuje situaci Vyskočil. Zároveň varuje před představou, že dlouhodobé nevyspání můžeme dohnat jednou za týden.

Spánkový deficit se nám totiž může vrátit ve stáří: „Stařecké poruchy spánku jsou především dány tím, že dobře nefunguje oblast namodralého tělíska,“ vysvětluje. Nedostatečný nebo nekvalitní spánek navozuje i jiné zdravotní potíže, přispívá například ke vzniku obezity. 

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme