V zimě potřebujeme víc spánku než v létě, pomůžeme si tím i od jarní únavy
Člověk podle nové studie německých vědců potřebuje v zimě víc spánku než v létě, přesněji více hlubokého spánku. Následkem toho trpí i jarní únavou. Studii otiskl odborný časopis Frontiers in Neuroscience. Martin Trefný ze spánkové laboratoře v pražských Stodůlkách vysvětluje, jak je to s cirkadiánním rytmem člověka a jak dlouho bychom měli spát, aby si tělo odpočinulo.
Jak se vám studie líbí, stojí za to?
Jsem rád, že vyšla a že si uvědomujeme, že spánek je důležitý. Ale hned na začátku vysvětlím, že se divím, že ten rozdíl mezi spánkem v létě je zřejmě jenom jedna hodina, protože bychom se měli přizpůsobovat světlu.
Když je tma, většinou napřed rozsvítíme žárovkou, pak počítač, pak televizi, potom ještě mobil, a pak teprve jdeme spát. A to je špatně, říká Martin Trefný
V létě je světlo po dobu 16 hodin a tma po dobu osm hodin. V zimě je to obráceně. V nejkratším dni, 21. prosince, je jenom osm hodin světla a 16 hodin tmy.
Populace vesměs spí vlivem civilizačního tlaku kratší dobu, než by měla. Existuje také zajímavá studie z roku 1958, kdy se zjistilo, že lidé spali osm a půl hodiny. Dnešní současné studie ukazují, že jsou lidé, kteří nespí ani sedm hodin.
O kolik hodin bychom tedy měli spát déle? Studie říká o hodinu. Přemýšlím, kde tu hodinu vzít, jestli večer, anebo raději ráno.
Měli bychom se blížit přirozenému světlu. Je třeba říct, že jsou sovy a skřivani. Někdo radši dříve vstane a jde dřív spát. Někdo zase obráceně, později vstane a jde později spát. Ale každopádně bychom měli využít toho, že je tma a spát. Když je tma, většinou napřed rozsvítíme žárovkou, pak počítač, pak televizi, potom ještě mobil, a pak teprve jdeme spát. A to je špatně.
„Když sledujeme obrazovky do pozdních hodin, melatonin se nám netvoří včas. Proto máme krátký spánek a proto jsme pak unavení.“
V té studii se píše také o cirkadiánním systému, tedy řekněme vnitřních hodinách v našem těle. O co přesně jde?
Když je světlo, svítí na sítnici v oku a ta vysílá signály do mozku, do hypotalamu. A dochází vlivem toho světla ke snížení sekrece melatoninu. A večer, když je tma a nedopadá na sítnici světlo, melatonin se tvoří více a nastavuje nám spánek. To je podstata cirkadiánního rytmu.
Ale my se snažíme obelstít náš mozek právě tím, že používáme světlo příliš. Sledujeme třeba televizi nebo počítač až do nočních hodin, a proto se nám melatonin netvoří včas, a proto máme krátký spánek a jsme pak unavení.
Modré světlo z LED žárovek narušuje biorytmus, světelné znečištění škodí lidem, varuje aktivista
Číst článek
Jak dlouho před spaním bychom se neměli nechat ozařovat, ať už televizí nebo mobilem?
Kvalita spánku by měla začít už ráno. Už během dne najít čas na to, abychom se pohybovali v přirozeném prostředí, na čerstvém vzduchu, na přirozeném světle. Pohybová aktivita nás připraví na to, abychom potom večer byli unavení a abychom dobře usínali. Měli bychom mít takový rituál a pravidelně udržovat dobu spánku. To je další zásada.
A během večera bychom měli zvolnit, neříkat si „ještě toto, ještě toto, toto a potom hned půjdu spát“. Ono to nejde. Když si lehnete a řeknete si „a teď budu spát“, nebude se to dařit. Tělo si říká o něco jiného než o povely. Je potřeba doplynout do lůžka už příjemně unavení, pak usnete. Jakmile si začnete říkat: „to je průšvih, já nespím“, naopak se rozčílíte a nebudete moct spát.