Nikdy není pozdě. Hýbat se můžete i v sedmdesáti, míní fitness trenérka Jitka Hofmannová

Když začínala s trénováním aerobiku, její svěřenci patřili na závodech mezi outsidery. Dnes se stará o dvojnásobné mistry světa. Podle lounské trenérky Jitky Hofmannové teď před učiteli i trenéry čeká nelehký úkol. „Děti zlenivěly, protože se rok nemohly hýbat. Můžeme jim dělat online tréninky –ze začátku na to rády přistoupily–, ale potom už je to dlouhé a přestává je to bavit. Bude to trvat dlouho, než je zase dáme do nějakého pohybu,“ bojí se.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dívka s trenérem na atletické dráze | Zdroj: Shutterstock

Pokud člověk není spokojený se svou postavou, chtěl by se dostat do lepší fyzické kondice, nebo shodit pár přebytečných kil, bude pravděpodobně muset začít s pravidelným pohybem, ale nejen to.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Hovorů bude Jitka Hofmannová z Českého svazu aerobiku

„Sedmdesát až osmdesát procent je strava. Je to jídlo, hlavně sacharidy. A potom tedy ten pohyb, ten to umocňuje,“ připomíná hned na začátku Jitka Hofmannová, dlouholetá trenérka fitness aerobiku.

Fyzická aktivita z počátku přitom nemusí být nikterak náročná nebo sofistikovaná.

„Člověk, který vůbec nesportoval a rozhodl se, že se sebou začne něco dělat, tak – řekla bych – by měl začít s ostrou chůzí. Pak s pomalým, indiánským během, kdy chvíli běžím, chvíli jdu. Na tom začne nabírat fyzičku. Může jít ostrou chůzí, pak začít do toho přidávat běh a může se i protáhnout, protože venku už většinou v parcích jsou i fitness stroje, kde si to může pomalinku osahat. Pak může navštívit nějaké fitko nebo Sokola nebo cokoliv jiného a říct, že by chtěl začít cvičit,“ radí Hofmannová.

„Dnes máte v sedmdesáti letech lidi, kteří dělají výkonnostní sport. Když dokážou skloubit životosprávu, pohyb a myšlení, tak je to úžasné“

Jitka Hofmannová

Ve chvíli, kdy se pohyb pro člověka stane pravidelným, tělo se mu nebude bránit, ale naopak si o něj samo řekne. „Najednou to děláte pravidelně. A když přestanete, cítíte, že to je droga, že to potřebujete, že ten pohyb je žádoucí,“ je přesvědčená trenérka.

Začít se přitom dá doslova kdykoliv. „Nikdy není pozdě. Když je velká chuť se hýbat, tak nikdy není pozdě. Dnes máte v sedmdesáti letech lidi, kteří dělají výkonnostní sport. Když chtějí a dokážou všechno skloubit – životosprávu, pohyb a vůbec to mentální cvičení a myšlení –, tak je to prostě úžasné.“

Všestranné děti

Kdy ale naopak začít s pohybem u těch nejmladších dětí? „Nevím, jak je to s pravidelným sportem, ale s pohybem bych klidně začala od těch čtyř let. Mám malinké děti – i od tří let. Ale je důležité to nespecifikovat, ať mají různé sporty a zkoušejí cokoliv. Ať se hýbou, pak je to ideální,“ věří Hofmannová.

Teprve když si dítě osahá všechny druhy pohybu, může si vybrat, který ho baví nejvíce. Radost z pohybu je totiž jedním ze základních předpokladů úspěchu.

„Specializaci bych viděla mezi devátým a desátým rokem věku. Do těch devíti let by se měly děti pohybovat v různých sportech – plavání, cyklistice, vyzkoušet si házenou, míčové sporty a tak dále. A najednou si ten človíček sám vybere – má rád míč, bude dělat házenou. Má rád hudbu, bude dělat jiný sport, estetický,“ popisuje trenérka, jak si i její nejmladší svěřenci hledají cestu ke svému sportu.

„Málokterý človíček je do toho tak strašně zapálený a opravdu chce. Potom je to rodič, který mu musí vysvětlit tu cestu.“

Jitka Hofmannová

Samozřejmě ne vždy se dítěti pak chce na trénink. „Ale tady musí nastoupit rodiče. Málokterý človíček – ale měla jsem a mám takové holčiny – je do toho tak strašně zapálený a opravdu chce. Potom je to rodič, který mu musí vysvětlit tu cestu – vybral sis to, a tak to budeme dělat poctivě,“ radí Hofmannová, jak na děti.

Cvičení třetího věku

Kromě dětí se ale fitness trenérka ve svém centru v Lounech věnuje také seniorům. Pro ty pořádá ve spolupráci s lounskou knihovnou cvičení třetího věku. „To jsou ženy, které jsou už v důchodu a které ke mně chodí. Společně cvičíme každé pondělí,“ říká.

I v pokročilém věku platí, že pohyb je prospěšný. Je přitom v zásadě jedno, o jaký pohyb jde. Důležité je, aby člověka bavil.

„Musíme společně probrat, co měl rád dříve. Jestli se věnoval atletice, tak můžeme vzít hůlky a půjdeme na svižnou procházku a budeme se hýbat. Jestli rád jezdil na kole, tak může navštívit spinning, kde bude pomalu jezdit. Vybereme vždy ten adekvátní sport, přiblížíme se mu, aby se to tomu seniorovi líbilo,“ vysvětluje Hofmannová.

Zvláštní postavení má přitom mezi pohybem starších lidí každodenní procházka. „To je úplně to nejdůležitější. Když ráno otevřu oči a hezky se protáhnu, dám si dobrou snídani, a pak si buď vezmu pejska nebo si vezmu vnučku, přítelkyni, přítele a půjdu na procházku, tak to je to nejlepší, co mohu dělat,“ nabádá trenérka aerobiku Jitka Hofmannová.

Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s Jitkou Hofmannovou.

Vysvětlí vám, proč je důležité, aby rekreační sport nebolel, proč považuje sportovní aerobik za nejvšestrannější sport nebo jak je možné cvičit doma.

Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme