Léčíme dobře akutní stavy, ale pacienti mají následky. Jsme oběťmi vlastního úspěchu, říká kardiolog

Naděje na dožití se od poloviny 80. let zvedla o bezmála 10 let. Hlavním důvodem je obrovský pokles úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. „Je potřeba říct, že pořád válčíme především s aterosklerózou a onemocněním tepen srdce. Této choroby přibývá celonárodně i celosvětově tím, jak populace stárne,“ říká Radiožurnálu předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

operace, nemocnice Bulovka, ilustrační foto

„Praktičtí lékaři mají systém preventivních prohlídek a jsou schopni vám poskytnout informace, kdy vás chtějí znovu vidět na prevenci,“ říká předseda České kardiologické společnosti | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Co způsobuje kardiovaskulární onemocnění? Dá se říct, že je to onemocnění civilizační?
Je to bohužel onemocnění civilizační a hlavní příčinou je ateroskleróza. To znamená zanášení tepen, které můžeme přirovnat k zanášení trubek vodním kamenem. Bohužel v tomto případě je to cholesterol a celá řada dalších substancí, které se hromadí v našich cévách. Ucpávají je a to vede k tomu, že se v nich tvoří sraženiny. To pak vyústí v infarkt myokardu, srdeční selhání nebo mozkové cévní příhody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prevence není otázkou jednoho týdne nebo měsíce, jde o dlouhodobý proces, říká přednosta II. interní kliniky kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart

Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy od období normalizace, tedy někdy před rokem 1989, klesla. Ale v době pandemie koronaviru se trend zpomalil a zřejmě ještě nezrychlil na kýženou rychlost. Čím to je, že lidé přestali chodit na prevence k lékařům?
Samozřejmě v době koronaviru to ani nebylo možné. My jsme poskytovali akutní péči a starali se o nejtěžší pacienty. I praktičtí lékaři, na jejichž bedrech prevence stojí především, samozřejmě měli plné ruce práce. Lidé moc nemohli chodit na kardiovaskulární preventivní prohlídky a preventivní prohlídky obecně. Je to celkem logické a nastalo to na celém světě.

Jste přednostou druhé interní kliniky kardiologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Jaká je situace u vás na klinice? Dá se říct, s čím vším se pacienti potýkají teď nejvíc, co je trápí a zda se to nějak z dlouhodobého pohledu mění?
V dlouhodobém pohledu se skutečně věci trochu mění, ale ne zase tak dramaticky. Je potřeba říct, že pořád válčíme především s aterosklerózou a onemocněním tepen srdce, které vedou například k infarktům, k angině pectoris, ale třeba také k srdečnímu selhání.

Naše srdce a cévy zažily třiatřicet báječných let. Úmrtnost ale přestala klesat, i když by ještě mohla

Číst článek

To je právě choroba, které přibývá. Přibývá jí celonárodně i celosvětově tím, jak populace stárne. V tomto směru jsme trochu oběťmi svého vlastního úspěchu. Léčíme dobře akutní stavy, ale pacienti si často nesou následky.

Co máme dělat pro to, aby se nám, lidově řečeno, ty trubky neucpávaly? Jaká je prevence srdečních a cévních onemocnění? Co můžeme pro sebe dělat každý den. Vy jste mimochodem velkým propagátorem chůze. Souvisí to s tím?
Souvisí to s tím velmi těsně a pohyb je jednou z věcí, které bychom pro sebe měli dělat. Pokud můžeme tak pravidelně každý den a neměli bychom to zanedbávat. Je ale potřeba říct, že prevence není otázkou jednoho týdne nebo měsíce změny životního stylu. Je to dlouhodobý proces a je potřeba se udržovat v kondici, hýbat se, nepřibírat na váze a samozřejmě nekouřit.

Potom jsou to věci, za které zodpovídá především interakce mezi pacientem a lékařem. Měli bychom vědět, jaký máme cholesterol, krevní tlak, zda nemáme cukrovku. A pokud máme, tak se i léčit.

V Česku roste počet případů selhání srdce. Podle kardiologů hrozí dokonce epidemie této nemoci

Číst článek

Jak často máme chodit na kontroly cholesterolu a jak intenzivně máme chodit? Kolik je ideální takové penzum kroků pro jeden den, abychom se udržovali v kondici?
Začněme pohybovou aktivitou. Ta je skutečně individuální. Pro někoho je 6000 kroků hodně, pro někoho málo. Ukazuje se ale, že je to hranice, pod kterou se můžeme nadít poklesu kardiovaskulárních komplikací. Samozřejmě tady trochu platí čím více, tím lépe, ale neplatí to úplně absolutně. Pro chůzi se zdá, že nemáme horní limity, ale pro intenzivní sport ano.

Pojďme se ale podívat na to prevenci. Jak často máme chodit k lékaři? Praktičtí lékaři mají systém preventivních prohlídek nastaven podle věku a pak také podle rizika a jsou schopni vám poskytnout informace, kdy vás chtějí znovu vidět na prevenci. Důležité je začít a nepřestávat.

Petr Král, mst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme