Strava bohatá na cukry může zhoršit čich diabetiků. Jeho ztráta může být i předvoj choroby

Některým pacientům s diabetem se zhoršují čichové schopnosti. Vědci ze Švédska, Polska a Číny doložili, že k tomu může přispět strava, v níž převládají sacharidy. Ve vědě přibývá důkazů o tom, jak úzce čich souvisí s naší výživou a zdravím.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle prodejců roste poptávka po sendvičích, zdravých wrapech a hotových salátech

Výzkumníci stále častěji přicházejí na vztah mezi čichem, hladem a chutí. Ilustrační foto | Zdroj: Pixabay

Výzkumy vztahu mezi příjmem potravy a čichem jsou ve vědě poměrně nové. Badatelé přicházejí víc a víc na to, že čich může ovlivňovat vjem hladu či chuti. Můžou za to zřejmě i látky, které hlídají hladinu cukru v krvi.

„V čichovém ústrojí objevili tkáňové hormony, jako jsou inzulin nebo leptin, které si obvykle spojujeme s příjmem potravy,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Jan Havlíček, antropolog, který se dlouhodobě zabývá studiem čichové komunikace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř o vlivu čichu na výživu a zdraví, boxující housence a iluzi barev v přírodě. Debatují antropolog Jan Havlíček, buněčný biolog Viktor Žárský a herečka Zuzana Vejvodová. Moderuje Martina Mašková

V aktuální studii vědci naměřili zhoršení čichu u diabetických myší už 3 měsíce poté, co zvířata přešla na sacharidovou stravu, kterou známe zvláště z vyspělých zemích. Čichová citlivost roste, když jsou pokusná zvířata hladová.

Výměna antény

Buněčný biolog Viktor Žárský upozorňuje, že sacharidová strava mohla u myší utlumit takzvanou autofágii, potřebný seberozklad a obnovu celých buněk nebo jejich součástí. Pokud k ní nedochází, čich se může zhoršit.

„Čichové receptory se méně vyměňují,“ poukazuje na pravděpodobný scénář buněčný biolog Viktor Žárský. Receptory přirovnává k anténám, do kterých stále buší signály a proto se musí občas nahradit novými.

Další směr výzkumu by se mohl soustředit na to, zda se diabetickým myším na sacharidové stravě obnovovaly čichové neurony a jejich součástky. Změny by se projevily nejspíš na větším vzorku pokusných zvířat, než měli vědci k dispozici:

„Především u hlodavců, pro které je čich důležitý, se vytvářejí nové nervové buňky i v dospělostí,“ dodává Jan Havlíček.

Domnělá sytost

Ne vždy pocit sytosti souvisí s realitou. Když pořadatelé recepcí nabídnou více druhů jídla, konzumenti mají větší tendenci se přejídat.

„Bez ohledu na to, jak máte plný žaludek nebo kolik jste přijali kalorií, se cítíte sytý podle toho, jaký typ jídla jste snědl,“ vysvětluje Jan Havlíček.

„Při jídle jsou pro nás důležité i hmatové nebo zvukové podněty,“ upozorňuje Jan Havlíček. Proto i na ztrátu čichu reaguje tělo různými strategiemi. Někdo konzumuje více jídla, jindy jíst přestáváme, což se stává zvláště seniorům.

Čich a covid

Ztrátou čichu se můžou ohlásit nemoci pokročilejšího věku, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Bývá ale varovným signálem před nástupem roztroušené sklerózy, ALS, epilepsie nebo schizofrenie.

Úbytek nebo ztrátu čichu zažívají i mnozí pacienti s covidem-19. Časopis Nature Communications jeho měření v populaci doporučují hygienikům jako časný signál zhoršení pandemické situace.

Studie v Chemical senses doporučuje, aby čichové testy byly kvůli covidu častější.

Umělý nos

Pandemie prohloubila zájem o moderní biotechnologie. Nová studie MIT například úspěšně zkoušela odhalit covidové pacienty podle zvuku natočeného na mobilní telefon.

‚Ptáci nejsou žádná čuňátka‘. Teď je doba vyčištění a vyvěšení nových budek a krmítek

Číst článek

„Podle toho jak si odkašláte, se dá zjistit, zda se jedná o covidový kašel,“ vysvětluje Jan Havlíček.

Příkladem využití umělé inteligence při výzkumu čichu je umělý savčí nos. Nedávný výzkum ze Singapuru ukázal jeho využití při kontrole toho, zda maso v obchodech není zkažené.

Hlad ve tmě

Čich a další smysly považujeme za doménu člověka nebo zvířat. Mají je ale i rostliny. K výživě potřebují světlo, ve tmě vlastně hladoví.

„Potřebují škrob nahromaděný přes den, aby ho mohly přes noc spotřebovávat,“ vysvětluje buněčný biolog a rostlinný fyziolog Viktor Žárský. Zdůrazňuje, že schopnost vyrobit si za světla dostatek živin je u rostlin dána geneticky.

„Rostliny mají všechny smysly jako my, jen je realizují jinak. Jako mnohobuněčné organismy vznikly nezávisle na živočiších, ale také cítí,“ dodává Žárský. Čich je důležitý zvláště pro rostliny, které žijí jako parazité, částečně nebo úplně bez fotosyntézy. Nově vědci ke smyslům u rostlin počítají i sluch.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme