Stres v práci je pátou nejčastější příčinou smrti. Doplácí na něj zaměstnavatelé i ekonomika

Dnešní pracoviště může zaměstnancům způsobovat značnou úroveň stresu. Americký ekonomický teoretik a autor knihy Zemřít kvůli výplatě Jeffrey Pfeffer v komentáři pro britskou stanici BBC tvrdí, že zaměstnavatelům taková praxe neprospívá. A varuje vlády, aby nezavíraly oči před nastávající zdravotní krizí.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Práce v kanceláři | Foto: CC0 Public domain, Ruslan Burlaka

V roce 2016 spáchal sebevraždu softwarový inženýr společnosti Uber, který vydělával statisíce dolarů. Jeho rodina tvrdí, že za to mohl stres na pracovišti.

Jednadvacetiletý stážista investiční banky Merrill Lynch se zase v Londýně zhroutil a zemřel poté, co pracoval 72 hodin v kuse. A když koncern ArcelorMittal po převzetí zavřel jednu z oceláren, 56letý zaměstnanec zemřel o tři týdny později na infarkt. Jeho rodina tvrdila, že důvodem smrti byl šok.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci oznámila, že přes polovinu z více než půl miliardy pracovních dnů, které jsou každoročně ztraceny kvůli absenci zaměstnance, souvisí se stresem.

Nemoci ze stresu

V roce 2015 ukázala analýza tří set studií, že škodlivé poměry na pracovišti mají stejný vliv na úmrtnost a stejnou pravděpodobnost, že povedou k diagnostikování nějaké nemoci, jako pasivní kouření. Na to, aby se lidé zbytečně nevystavovali tabákovému dýmu, se přitom už dlouho pečlivě dbá.

Škodlivé prostředí na pracovišti znamená mimo jiné dlouhou pracovní dobu, rozpory mezi prací a rodinným životem nebo ekonomickou nejistotu vyplývající z obav ze ztráty práce. Negativní vliv má i nepravidelná nebo nepředvídatelná pracovní doba.

Poměry na pracovišti mohou člověku způsobit nemoc nebo ho dokonce zabít, tvrdí Pfeffer. Vzhledem k celosvětově stoupajícím nákladům na zdravotnictví je to důležitý zdravotní problém.

Jak se měří stres? Vědci z Brna vyvíjejí přístroj s pomocí testů pro astronauty

Číst článek

Světové ekonomické fórum odhaduje, že tři čtvrtiny celosvětových výdajů na zdravotnictví představují náklady na chronické a nepřenosné nemoci. Příčinou chronických nemocí je stres a nezdravé chování jako kouření, pití alkoholu nebo přejídání. To je ale často právě důsledkem stresu.

Poměry na pracovišti jsou podle řady studií hlavní příčinou stresu a proto i jednou z důležitých příčin rostoucích nákladů na zdravotní péči.

Výstižně pojmenovaný Americký ústav stresu tvrdí, že stres na pracovišti americkou ekonomiku stojí každý rok 300 miliard dolarů. Někteří vědci odhadují, že jen ve Spojených státech způsobí škodlivá praxe managementu až 120 tisíc úmrtí ročně. To by znamenalo, že poměry na pracovišti jsou pátou nejčastější příčinou smrti, horší než selhání ledvin nebo Alzheimerova choroba.

Propouštění se nevyplatí

To, co škodí zaměstnancům, nicméně nepomáhá ani zaměstnavatelům. Dlouhá pracovní doba zpravidla snižuje hodinovou produktivitu práce. I když se to může zdát nečekané, propouštění výkon podniku obvykle nezlepší a často navíc přiměje k odchodu nejlepší zaměstnance.

Kvůli přímým nákladům v podobě odstupného i nepřímým důsledkům, jako je například ztráta zaměstnanců, kteří měli dobré vztahy se zákazníky, propouštění často neznamená ani úsporu finančních prostředků, konstatuje Pfeffer.

Místo u moře tráví dovolenou za zdmi kláštera. Češi hledají odpočinek u řeholníků

Číst článek

Jak dodává, různé výzkumy už po desetiletí ukazují, že pokud lidem dáte větší svobodu ohledně toho, jak a kdy můžou vykonávat své zaměstnání, zvýší to jejich motivaci a angažovanost.

Nikoho asi nepřekvapí, že stresovaní zaměstnanci častěji firmu opouští – a fluktuace je drahá. Bádání také potvrdilo to, co by mělo být očividné: že nemocní a stresovaní zaměstnanci nejsou v práci tak výkonní ani produktivní jako ti zdraví.

„Všechno naznačuje, že s prací je to čím dál tím horší,“ prohlašuje Jeffrey Pfeffer. Propouštění, dříve běžné jen v časech ekonomických těžkostí, je dnes běžné pořád. Když nadnárodní investiční firma 3G Capital provedla fúzi potravinářských gigantů Heinz a Kraft, výpověď dostalo 20 procent zaměstnanců, protože nový majitel konsolidoval výrobu a likvidoval překrývající se pracovní místa.

Část odpovědnosti ale leží také na zaměstnancích. Lidé by si měli zaměstnavatele vybírat nejen podle platu a možností kariérního růstu, ale i na základě toho, jestli bude práce prospívat jejich psychickému a fyzickému zdraví.

O poměry na pracovištích by se měly začít zajímat i vlády, znepokojené rostoucími náklady na zdravotnictví, protože stres způsobuje nemoci. Přitom to je podle autora zbytečné. „Nikdo by totiž neměl umírat kvůli výplatě,“ uzavírá Jeffrey Pfeffer svůj komentář pro BBC.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Miroslav Tomek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme